Orlický zámek, vystavěný na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou, dříve připomínal opravdu orlí hnízdo. Po zatopení vltavského údolí Orlickou přehradou se dnes jeho stavba zrcadlí v klidné vodní hladině. Na rozhraní 13. a 14. století prošel Orlík přestavbou na kamenný gotický hrad, který sloužil jako opěrný bod královské moci. V rukou českých králů zůstal Orlík až do roku 1357, kdy jej dle dochované listiny Karel IV. předal svému kancléři Dětřichu z Portic. Majetkově se na něm v průběhu staletí vystřídalo mnoho rodů, Zmrzlíkové ze Svojšína, Švamberkové a Eggenberkové. Až konečně na začátku 18. století připadl do vlastnictví Schwarzenberkům.
Převratné změny Orlíku přinesl rok 1802, kdy se stal sídlem sekundogenitury. Od této doby dochází k přeměně Orlíka v panské sídlo, která úspěšně vyvrcholila při novogotické úpravě. Schwarzenbergové drželi Orlík až do roku 1948, kdy jim byl spolu s celým panstvím znárodněn. Ze státní správy byl Orlík vyňat až v roce 1992 a následně v rámci restitucí navrácen spolu s dalšími rodovými majetky a državami sekundogenitury Karlu VII. Schwarzenbergovi.
Prohlídka zámku trvá 50 – 60 minut. Polední přestávka se na Orlíku nedrží. Prohlídky se konají v hlavní sezóně (červenec, srpen) zhruba ve třicetiminutových intervalech, v okrajových měsících pak v intervalech 60 minut. Přímo pod zámkem najdete i přístaviště výletních parníků.
Zámek obklopuje rozsáhlý volně přístupný park. Nejvýznamnější stavbou v parku je rodinná hrobka dokončená roku 1864. Ta se stala dominantou severovýchodní části parku a cílem hlavních promenád vycházejících od zámku po proudu řeky.
