Návštěva některé z našich čtrnácti zpřístupněných jeskyní dovede poskytnout osvěžení v horkých dnech a ještě vás obohatí o zážitek z krásy podzemí. Kromě běžného provozu je pro naše návštěvníky připraven prázdninový program, rozšířený o výstavy, koncerty či dobrodružné prohlídky.
Jeskyně Výpustek
Jeskyni Výpustek najdeme v našem nejvýznamnějším krasovém území – Moravském krasu. V období prvních jeskynních průzkumů v 18. století byla považována za největší jeskyni Moravy. Je významnou paleontologickou lokalitou a jedním z mála míst Evropy, kdy byly nalezeny kompletní kostry staročtvrtohorní zvířeny. V průběhu 20. století prošla jeskyně složitými a mnohdy neradostnými proměnami. Nejprve byla využívána k těžbě fosfátových hlín, později jako vojenské skladiště, za 2. světové války zde byla německá zbrojní továrna a po válce až pádu socialistického zřízení zde bylo tajné velitelské stanoviště naší armády. Přesto se některé její části zachovaly v původním stavu.
Prohlídková trasa je dlouhá 500 metrů a délka prohlídky je cca 75 minut. Teplota v jeskyních je 6 – 9 stupňů. Trasa prohlídky je bezbariérová a umožňuje návštěvu i vozíčkářům.
Prohlídka začíná trochu neobvykle ve vstupní hale bývalých kasáren, kde je možné se seznámit na dobových dokumentech s pohnutou a pestrou historií tohoto místa. Z haly trasa pokračuje do betonového krytu, vestavěného v chodbě jeskyně. Návštěvníci postupně projdou lůžkovou částí, sálem logistiky, velitelským stanovištěm, odbornými pracovišti a technologickým zázemím se zařízením pro přežití v případě atomového útoku.
Po projití krytu se dostaneme konečně do jeskynních prostor, činností člověka však také poznamenaných. Vytěžením fosfátových hlín a úpravou jeskyně na podzemní továrnu se proměnilo původní jeskynní bludiště na dnešní mohutné tunely a sály. V rozlehlém Medvědím sále byly při těžbě fosfátových hlín odkryty četné kosterní pozůstatky, zejména medvědů. Odtud se již dostáváme do původních prostor, kde ve veřejnosti nepřístupné části s neporušenou krápníkovou výzdobou je zřejmě dosud neznámé pokračování jeskynního systému.
Působivé jsou ruiny německé kotelny, ve které se topilo uhlím a podlahovými kanály byly vytápěny prostory podzemní továrny, fungující zde za války. V následujícím Jindřichově sálu je dosud zachována původní modelace stěn i masivní krápníková výzdoba. Pamětní deska z roku 1883 připomíná návštěvu knížete Jana Lichtenštejna. Rod Lichtenštejnů na počátku 19. století poprvé vchod do jeskyně upravil a organizovali zde první veřejné prohlídky. Z dalších prostor, poznamenaných požárem po ustupující německé armádě, vede odbočka do strojovny náhradních zdrojů. Dva stabilní dieselové lodní motory poháněly od roku 1966 generátory pro podzemní kryt.
Poblíže východu ústí 16 metrů hluboká propast, ve které byla nalezena lidská kostra, stará údajně 100 let. Patrně se jednalo o dobrodruha, který se při pokusu o průzkum jeskyně do propasti zřítil.
Původní krápníková výzdoba jeskyně Výpustek byla drastickým způsobem ničena již Lichtenštejny, kteří vylamovali krápníky pro interiér své umělé jeskyně v Lednickém zámku. Tam je také uložen obraz z návštěvy císaře Františka I. v jeskyni z roku 1804, ve sbírce Romantismus 19. století. V současnosti lze pozorovat na tmavých pahýlech starých krápníků poměrně rychlou tvorbu mladých stalaktitů.
Písemné zmínky o jeskyních Křtinského údolí pocházejí od mastičkářů z počátku 17. století. V roce 1663 popsal Výpustek učený mnich Visgius:„ …v průběhu chodeb přijdeme do prostoru, kde jest nalevo propast. Chceš-li se přesvědčit, jak jest hluboká, hoď do ní kámen, ale sám tam nelez.“ V Naturhistorisches Museum ve Vídni je dodnes expozice kolekce kosterních pozůstatků jeskynních medvědů, nosorožce, jeskynního lva, hyeny, koně vlka kočky divoké, kozorožce a drobných obratlovců, pocházející z výzkumu J. Szombathyho v jeskyni Výpustek z let kolem roku 1880.
Po odchodu čs. armády se v roce 2006 ujala Výpustku Správa jeskyní ČR, která ji po úpravách vstupního areálu i jeskyně samotné zpřístupnila veřejnosti. Postupně je zde budována expozice o vztahu člověka a jeskyní.
V okolí naleznete nejen další jeskyně Moravského krasu, ale v blízké obci Křtiny je nádherný areál poutního kostela a zámek, patřící Mendelově univerzitě v Brně, kde jsou pořádány různé kulturní akce a výstavy. V nepříliš vzdálené Jedovnici je příjemné koupání.
Pokud se vám návštěvy jeskyní zalíbí, tak je tu rychlé představení a charakteristiku dalších zpřístupněných jeskyní v Čechách a na Moravě.
Ve středočeském kraji poblíže Karlštejna jsou Koněpruské jeskyně, nejrozsáhlejší krasový jeskynní systém v Čechách. Zajímavostí je zde objevená středověká penězokazecká dílna.
Liberecký kraj nabízí jediné veřejnosti přístupné jeskyně v dolomitu u nás – Bozkovské dolomitové jeskyně s průzračně čistým a překrásně osvětleným největším podzemním jezerem v Čechách.
V jihočeském kraji již výše zmíněná jeskyně Chýnovská.
Jihomoravský kraj je na jeskyně bohatý, nalezneme zde jeskyně Moravského krasu, asi nejznámější z nich jsou Punkevní jeskyně. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou jedny z našich nejkrásnějších jeskyní spolu s archeologicky významnou jeskyní Kůlnou. Kateřinská jeskyně je unikátní seskupením úzkých, až čtyři metry vysokých hůlkovitých krápníků a jeskyně Balcarka s mimořádně bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou.
Prakticky přímo ve městě Mikulově je jeskyně Na Turoldu, kde nalezneme jedinečnou tzv. turoldskou výzdobu a ozvučenou prostoru s malým jezírkem.
Na Olomoucku se nalézají Mladečské jeskyně, největší sídliště moderních lidí – cromagnonců ve střední Evropě s nálezy kosterních pozůstatků, kostěných hrotů oštěpů a ohnišť. Výjimečné jsou svými rozměrnými prostorami jeskyně Javoříčské, kromě jiného největší zimoviště netopýrů v ČR. Unikátní srdcový profil chodeb je typický pro jeskyni Na Špičáku, probíhá zde výzkum množství historických kreseb a nápisů na stěnách. Hlubinnými vývěry teplých kyselek vznikly Zbrašovské aragonitové jeskyně, jsou to naše nejteplejší jeskyně s teplotou 14 stupňů Celsia.
Mnoho dalších informací o jeskyních, otevíracích dobách a vstupném najdete na našich webových stránkách www.caves.cz
Interneotvé stránky: http://www.caves.cz/
