Zámek Náměšť nad Oslavou

Zámek v Náměšti nad Oslavou postavený na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. stol. byl moravskými pány ze Žerotína přebudován v létech 1565-1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes. Součástí areálu jsou budovy tzv. "Vlašského dvora" v předzámčí, anglický park a malá francouzská zahrada. V roce 2001 byl areál zámku prohlášen Národní kulturní památkou.
Interiéry zámku nabízejí unikátní expozice gobelínů, cenných obrazů či historického nábytku, zámecká kaple je pozoruhodná svoji architekturou i barokním mobiliářem, knihovna bohatým knižním fondem i štukovou klenbou s ojedinělou freskovou výzdobou a vnitřní nádvoří pak zdobenými renesančními arkádami.

Historie

Doba založení prvotního hradu v Náměšti nad Oslavou není dodnes zcela přesně datovatelná, ale lze předpokládat, že Náměšť vznikla v údolí řeky Oslavy někdy kolem roku 1220. První písemná zmínka o osídlení místa dnešního zámku pochází z roku 1234, kdy se jako svědek na darovací listině kláštera v Oslavanech podepsal Budiš z Náměště z rodu pánů z Lomnice. Členové meziříčské větve tohoto rodu byli vlastníky náměšťského hradu, z něhož se nám do dnešních dnů dochovala pouze obranná válcová věž a část hradebního zdiva. Majiteli hradu byli v létech 1399-1437 pánové z Kravař a krátce pak Matěj Švamberk ze Skviřičína (1437-1448), Znata z Prus a z Melic (1448-1455) a Ctibor Tovačovský z Cimburka (1455-1464). Roku 1464 se hrad opět vrátil rod pánů z Lomnice, ve druhé polovině šedesátých let pak bylo celé Náměšťsko zpustošeno uherskými vojsky. Sňatkem Libuše, dcery Jana z Lomnice a na Náměšti, s Bedřichem ze Žerotína přešlo panství do vlastnictví tohoto předního moravského rodu.
Po roce 1583 dědí náměšťské panství, které se v této době skládá ze čtyř desítek drobnějších statků, Jan Diviš ze Žerotína, bratr známého Karla Staršího ze Žerotína (1564-1636), Ten po dobu Janovy nezletilosti a pak po jeho smrti Náměšťsko spravuje. V této době se Náměšť stává významným střediskem kulturního a společenského života na Moravě, zároveň dochází k výraznému ekonomickému rozvoji okolí. Byli to právě Žerotínové, kteří se zasloužili o přestavbu náměšťského hradu na rozsáhlý renesanční zámek. Za působení Žerotínů došlo v roce 1578 k přemístění bratrské tiskárny do blízkých Kralic, kde vzniklo jedno z nejcennějších děl českého písemnictví té doby, totiž Bible kralická. V pobělohorské době, roku 1628, kdy vešlo v platnost "Obnovené zřízení zemské pro Moravu" Ferdinanda II., prodává Karel Starší náměšťské panství císařskému generálu Albrechtu z Valdštejna. Ten přenechává nabytý majetek svobodnému pánu Janu Křtiteli Verdovi z Verdenberka. Verdenberkové panství spravují do roku 1733. Po nich se na deset let, až do své smrti, stává majitelem Adrián z Enkenvoirtu, jehož majetek přechází na základě dědického práva a po odprodeji některých podílů na hraběnku Františku Marii provdanou za hraběte Hanuše Leopolda z Kufštejna.
Roku 1752 získává náměšťské panství autor rozsáhlé správní reformy císařovny Marie Terezie, konferenční ministr a nejvyšší kancléř Českého království hrabě Bedřich Vilém Haugwitz. V držení Haugwitzů, starého moravského rodu původem z Biskupic, zaznamenává Náměšťsko největší rozkvět ve své historii, a to jak ekonomický a hospodářský s naprostou převahou zemědělství, tak zejména kulturní. Náměšť konce 18. a první poloviny 19. století je za působení Jindřicha Viléma a Karla Viléma Haugwitze významným střediskem hudební kultury. Hraběcí rod Haugwitzů panství drží až do konce 2. světové války, kdy je poslední majitel hrabě Jindřich se svou rodinou přinucen na základě dekretů prezidenta Edwarda Beneše Náměšť opustit. Krátce nato projevil prezident Beneš o náměšťský zámek zájem a nechal si jej, zejména reprezentační prostory v prvním patře, rozsáhle upravit na své letní sídlo na Moravě. Pobyl zde však pouze krátce v roce 1947. O dva roky později byl zámek částečně zpřístupněn veřejnosti a v jeho sálech byla instalována u nás unikátní kolekce tapisérií.
V roce 2001 byl zámek prohlášen Národní kulturní památkou.

Haugwitzové a hudba
Zámek v Náměšti nad Oslavou se stal během doby konce 18. a první poloviny 19. století, kdy byl v držení rodu Haugwitzů, pozoruhodným střediskem hudebního života. Jeho význam přesahoval nejen území západní Moravy, ale náměšťské panství bylo ve své době známým "hudebním sídlem" v měřítku celé střední Evropy. Hlavní zásluhu nutno přičíst zejména Jindřichu Vilému III. Haugwitzovi (30.5.1770-19.5.1842). Krátce poté, co se v roce 1794 ujal správy náměšťského panství, založil zde ve své době vskutku ojedinělé hudební těleso. Ve třicátých létech 19. století čítala jeho zámecká kapela více než tři desítky instrumentalistů a sbor měl v té době 9 sólistů a 24 sboristů. Většinu těchto hudebníků tvořili sloužící ze zámku. Haugwitz dokonce propustil některé ze sloužících, kteří na žádný nástroj nehráli, a nahradil je jinými. Kapelu pak doplňovali i kantoři a muzikanti z více či méně vzdálených obcí. Těleso bylo pozoruhodné nejen množstvím hudebníků, ale zejména rozsahem repertoáru a uměleckou kvalitou. Haugwitz navíc shromáždil na zámku rozsáhlou hudební sbírku více než 1.400 skladeb různých autorů. Za zmínku stojí i skutečnost, že osobním přítelem hraběte byl i skladatel Antonio Salieri (1750-1825), který údajně na Náměšť jezdil a majiteli panství dedikoval své Requiem, jež mělo v zámecké kapli premiéru. K narozeninám hraběte sepsal Salieri "Gratulační kantátu" a komtese Haugwitzové pak věnoval své "Scherzi armonici". Haugwitz navíc udržoval přátelství i s Christophem Willibaldem Gluckem (1714-1787), s nímž se seznámil již jako student. Hudební produkce na zámku byly v době největšího věhlasu kapely velice četné. V jednom týdnu se muzicírovalo až třikráte. Využívaly se nejen prostory v prvním patře objektu, ale zejména bývalá sala terrena, dnešní knihovna, a zámecká kaple. Divadelní, oratorní a operní představení se odehrávaly též v nedaleké letní rezidenci na zámečku Schönwald u Jinošova.V době držení panství J. V. Haugwitzem, zejména pak v létech 1820-1840, byl nejoblíbenějším a nejčastěji hraným autorem na zámku Georg Friedrich Händel (1685-1759). Hrabě nejen že zakoupil na svou dobu rozsáhlou, bohužel však nedokončenou soubornou edici Händelova díla od skladatele a divadelního ředitele Samuela Arnolda, ale sám se postaral o její rozšíření o dalších 51 opisů a 3 tisky autorových skladeb. A je více než pravděpodobné, že se převážná většina těchto skladeb dočkala v Náměšti provedení. Sám hrabě jednak překládal libreta Händelových skladeb, ale zasahoval i do partitur a díla upravoval vzhledem ke schopnostem a instrumentálnímu obsazení své kapely. Avšak pozoruhodná hudební díla pocházela i od Haugwitzova kapelníka Bohumíra Riegra, který kromě jiných skladeb věnoval Haugwitzovi například "Ódu na hudbu". Též pokračovatel hraběte Jindřicha, Karel Vilém II. Haugwitz (1797-1874), byl zajímavou hudební osobností. Jednak rozšířil náměšťskou sbírku hudebnin, ale sám byl i autorem celé řady skladeb. Jeho zájem byl však již zaměřen sp
íše na skladby lehčího salónního charakteru. Karel Vilém však také bohužel dopustil zánik zámecké kapely. I v současné době je náměšťský zámek svědkem pravidelných koncertů, které navazují na bohatou a významnou hudební tradici založenou zde bývalými majiteli.

Zámecké okruhy

Trasa I.
První okruh představuje zámeckou kapli, vnitřní arkádové nádvoří, zámeckou knihovnu a reprezentační prostory I. poschodí. Kromě unikátního barokního mobiliáře kaple a bohatého knižního fondu zámecké knihovny můžete zejména ojedinělou kolekcí tapisérií, které tvoří dle doby jejich vzniku ucelenou řadu od první poloviny 16. až po polovinu 19. století. Tapisérie pocházejí převážně z provenience proslulých dílen z Bruselu, Enghienu a Gramontu na území dnešní Belgie, ale i z produkce dílen ve francouzském Aubussonu či Beauvais, které však také založili vlámští tkalci. Dnes jsou známi i někteří autoři kartonů, předloh, podle kterých byly tapisérie tkány. Objevuje se mezi nimi například Leon van der Hecke, Francesco Casanova či autoři z uměleckého okruhu Rubensova. Tématicky zpracovávají výjevy na tapisériích antické, biblické, alegorické i historické motivy. Nejstarším z exponátů je verdura s rostlinnými a zvířecími motivy z doby okolo roku 1540, nejmladším naopak menší tapisérie z počátku 19. století, z doby končícího rokoka a nastupujícího historismu.  Kromě kolekce tapisérií jsou zámecké sbírky pozoruhodné množstvím historického nábytku z období renesance, baroka, rokoka i empíru, cennými obrazy z tvorby Tintoretta, Veroneseho, Zampieriho, Bernarda Bellotta-Canaletta či Jana Kupeckého, sbírkami porcelánu a keramiky a v neposlední řadě i mnoha unikátními kachlovými kamny, převážně vyrobenými v nedalekém Mohelně.

Trasa II.
Druhý okruh představuje bývalé hostinské a dětské pokoje II. poschodí, včetně společenských prostor, jakými jsou například Kulečníkový sál či jídelna s výstavou části zámecké sbírky porcelánu. I zde spatříte unikátní historický nábytek a se moci vžít do života majitelů zámku v 18. a 19. století.
Zajímavosti

Zámecký park
V bezprostředním okolí zámku se nachází anglický park a malá francouzská zahrada s řadou starých vzácných dřevin, z některých míst s krásným pohledem na město Náměšť a okolní krajinu.

Okolí zámku
 Město Náměšť nad Oslavou situované v údolí středního toku řeky Oslavy je přirozeným centrem malebného a na přírodní zajímavosti velmi bohatého území. Okolí Náměště je krajem s četnými rybníky a rozsáhlými lesními porosty, který je zcela oprávněně vyhledáván milovníky pěší i vodní turistiky. V bezprostředním i vzdálenějším okolí zámku je dosud na mnoha místech vidět koncepční a promyšlený přístup někdejších majitelů panství k utváření krajiny a k efektivnímu, avšak šetrnému využívání přírodního bohatství. Navíc je v okolních obcích možno spatřit celou řadu pozoruhodných architektonických památek, z nichž některé sahají svým původem do období románského či gotického stavitelství. V samotném městě Náměšti jich stojí za pozornost hned několik. Zejména barokní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1639 a v jeho blízkosti pak barokní most přes řeku Oslavu postavený roku 1737. Most byl o sedm let později vyzdoben dvaceti sochami světců a archandělů, které převážně pocházejí z dílny sochaře Josefa Winterhaldera staršího. Sousoší Nejsvětější Trojice uprostřed náměstí je patrně dílem Antonína Rigy, ačkoli některé prameny přisuzují toto dílo Janu Křtiteli Röbsterovi. Některé budovy ve městě jsou památkami na bývalé majitele panství. Roku 1745 nechali postavit Hanuš a Františka z Kufštejna pro přestárlé sloužící ze zámku budovu Špitálku s kaplí sv. Anny, rod Haugwitzů zase připomíná empírová hrobka zemřelých členů rodu vybudovaná v létech 1822-1825 podle projektu vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Za pozornost stojí i mnohé památky v okolních obcích. V blízkém Jinošově kostel sv. apoštolů Petra a Pavla ze 16. století s pozdně gotickými architektonickými prvky, románský kostel sv. Klimenta v Jasenici vybudovaný pravděpodobně již v době cyrilometodějské a v téže obci kaple sv. Kateřiny z konce 14. století se zvonem z roku 1494. Samostatnou pozornost si pak zaslouží obec Kralice. Zde byl první kostel vybudován již na přelomu 11. a 12. století. Kolem roku 1300 se pak stal sakristií nového kostela sv. Martina, v němž se zachovaly zbytky gotických fresek s biblickými citáty. Do zdejší tvrze byla roku 1578 přemístěna ivančická bratrská tiskárna, v níž bylo během následujícího půlstoletí vytištěno téměř sto titulů, zejména pak proslulá šestidílná Bible kralická. Z přírodních zajímavostí stojí za pozornost unikátní hadcová step u Mohelna, nejseverněji se nacházející stepní prvek v Evropě, bohatý na chráněnou květenu i faunu. Dále pak hluboká údolí řeky Oslavy a říčky Chvojnice a v neposlední řadě rozsáhlá obora s významným chovem daňčí zvěře, založená rodem Haugwitzů mezi Náměští, Jinošovem a Kralicemi.

Zámecký penzion
Zámecký penzion, který se nachází přímo u vstupu do areálu zámku, nabízí luxusní ubytování v jedno a dvoulůžkových pokojích vybavených replikami historického nábytku. Samozřejmostí je sociální zázemí na pokojích, TV, SAT, telefon. Objekt, který původně sloužil jako obytný dům pro zámecké služebnictvo, dnes poskytuje ubytování s neopakovatelnou zámeckou atmosférou v klidném a atraktivním prostředí.
Objednávky ubytování  na telefonu +420 606 207 913, nebo +420 568 620 319, +420 568 620 425 nebo na adrese [email protected]

Restaurant "Na zámeckých valech"
V sále s krbem pro vás uspořádáme svatby, promoce, oslavy narozenin, setkání, srazy. Můžete posedět při dobrém jídle, kávě, vínu, pivu, limonádě, zmrzlině.  Při návštěvě zámku obsloužíme váš zájezd dohodnutým menu objednaným nejpozději 48 hodin předem na tel.: 733 531 835
Provozní doba:
Út, St, Čt, Ne  10:00 – 18:00 hod.
Pá, So 10:00 – 20:00 hod.
Kontakt: tel.: 733 531 835, e-mail: [email protected]
Web: www.restauracenavalech.eu

V okolí
Kralice nad Oslavou – Památník Bible kralické, údolí řek Oslavy a Chvojnice, zřícenina hradu Lamberk, Templštejn, renesanční zámek Budišov, zámek Moravské Budějovice, barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť – památky UNESCO v Třebíči, vodní nádrž Dalešice a Mohelno, rozhledna Babylon, Pivovar Dalešice

Kulturní akce 2010

24. – 31. 7. 2010
Letní multižánrový kulturní festival Folkové prázdniny  

Navštivte další hrady a zámky Vysočiny.

Interneotvé stránky: http://www.zamek-namest.cz