Sklářské muzeum Nový Bor

Sklářské muzeum Nový bor

Sklářské muzeum v Novém Boru existuje již více než sto let a jeho vývoj je úzce spjat s bohatou historií výroby a obchodu českým sklem v oblasti Lužických hor. Jeho sbírky představují vyjímečný soubor unikátních skleněných  exponátů reprezentujících řemeslnou zdatnost, výtvarný cit a vynalézavost zdejších sklářů a rafinérů. Stálou muzejní expozici se stylovým a technologickým vývojem českého sklářství oživují krátkodobé výstavy věnované významným etapám sklářské historie, výtvarníkům, sklářským firmám a odborným školám.

Vznik muzea a vývoj sbírky                                                           

Vstup do budovy sklářského muzea rámuje zdobný  pískovcový portál,  v jehož štítu je  umístěna kotva. Tento symbol zámořského obchodu vyvolává představy o dobrodružných cestách křehkého skla ze severních Čech na vzdálené trhy v zemích starého kontinentu, exotického Orientu nebo do zámoří. Ostatně,  většina  muzejních exponátů  vznikala  v rukách sklářských řemeslníků právě ve snaze vyhovět odlišnému vkusu a neobvyklým požadavkům zahraničních kupců.           
O vznik novoborského muzea se zasloužil Odborný svaz sklářského dělnictva. Za podpory radních, kteří uvolnili pro expozici  potřebné prostory v  budově  místní radnice, bylo  muzeum otevřeno v květnu roku 1893.  Ačkoliv  město  postupně  uvolňovalo  pro  prezentaci  narůstající sbírky další místnosti radnice, k uspokojivému prostorovému řešení došlo až v roce 1952. Tehdy bylo muzeum přemístěno do domu čp. 105, kde sídlí dodnes.       
Hlavní podíl na vzniku a tvorbě muzejního sbírkového fondu v 90. letech 19. století měli dobrovolní pracovníci. Základ sbírky byl vytvořen z nezištných darů místních sklářů a obchodníků, kteří nejlépe rozuměli sklářskému řemeslu a dokázali ocenit technickou náročnost i výjimečnost uměleckořemeslného  zpracování  skleněných výrobků  domácí  i  zahraniční provenience. Sbírka se rozrůstala a nabývala na kvalitě díky zájmu výrobních a exportních domů a ve 30. letech 20. století prostřednictvím muzeem pořádaných sklářských soutěží. Po doplnění o početné převody předválečné komerční  produkce  bývalých  sklářských firem  se  kolem roku 1960 začala v Novém Boru formovat ojedinělá  kolekce skla podávajícího pravdivý obraz o výrobě skla v oblasti Lužických hor na přelomu 19. století a v první polovině století dvacátého.    
 V duchu odkazu zakladatelů muzea sleduje i současný sbírkotvorný program vývoj sklářské průmyslové výroby na Novoborsku, neopomíjí  dokumentovat  činnost ateliérů místní sklářské školy a věnuje pozornost individuální tvorbě sklářských výtvarníků. V roce 1994 byly obnoveny sklářské soutěže a nejúspěšnější práce účastníků jsou zařazovány do sbírek muzea k prezentaci a trvalému uchování.

Stálá expozice

Představuje reprezentativní výběr z muzejní sbírky dokumentující stylový a technologický vývoj českého skla od 17. století do druhé třetiny 20. století. Více než 550 exponátů zachycuje vývoj sklářství především z borsko-šenovské oblasti. Formou modelů sklářských dílen nebo ukázkami pracovních postupů seznamuje muzeum se základy technologie výroby a zušlechťování skla (malování, rytí, broušení, hutní techniky). Prostřednictvím archivních dokumentů upozorňuje na zajímavé podrobnosti ze zdejší sklářské historie. 

Prodejna

–  repliky historického skla, originální skleněné šperky, tradiční černá bižuterie z Jablonecka, skleněné pilníčky, závěsné obrázky
–  pohlednice (historické, současné, puzzle), odborná literatura

Město Nový Bor

Najdeme ho na severu Čech, pod horou Klíč v Lužických horách. Již samotný název města voní pryskyřicí a borovými lesy. Ten přívlastek „nový“ mu právem náleží, neboť se svými 250 lety nemůže soupeřit s mnohem staršími okolními městy jako jsou Česká Lípa, Cvikov či Jablonné v Podještědí.
26. února 1757 udělila císařovna Marie Terezie neveliké obci Heydě – Haydě (jejich pravopis se ustálil až později na tvaru Haida) městská práva na žádost majitele sloupského panství hraběte Josefa Kinského, který zastával tehdy vysoké státní a zemské funkce. Městečko patřilo k nejmenším v rakouské monarchii, kterým byla tato privilegia přiznána. Ještě v září toho roku vydal hrabě Kinský svému poddanskému městu veřejnou listinu, v níž upřesnil míru práv, svobod a povinností, kterými se budou napříště řídit.
Hrabě Kinský podporoval své město i proto, že leželo na obchodní cestě z Prahy do Německa při císařské silnici Praha – Rumburk (o sto let později tudy vedla i železnice). Ve městě postavil sýpku, která dnes slouží jako městská radnice. I tato budova má svou historii – oslavila již 250 let svého trvání. Jeho nástupce přispěl i na vybavení kostela Nanebevzetí Panny Marie – zakoupil vzácné varhany ze zrušeného pražského kostela Karla Boromejského, které jsou dodnes chloubou městského chrámu.

Město skla

Město Nový Bor je od začátků nerozlučně spjato se sklářskou výrobou především se zušlechťováním skla – malbou, rytím, broušením a zejména jeho vývozem. Přímo na náměstí Míru najdeme domy Bedřicha Egermanna, vynálezce červené lazury a podnikatele, který celý svůj život zasvětil sklu. Mnoho významných návštěvníků směřovalo právě k Egermannovi, jak to dochovala návštěvní kniha s jejich podpisy, uložena ve sklářském muzeu.
Sklářské muzeum Nový Bor existuje již více než sto let a jeho vývoj je úzce spjat s bohatou historií výroby a obchodu českým sklem v oblasti Lužických hor. Jeho sbírky představují vyjímečný soubor unikátních skleněných  exponátů reprezentujících řemeslnou zdatnost, výtvarný cit a vynalézavost zdejších sklářů a rafinérů. Stálou muzejní expozici se stylovým a technologickým vývojem českého sklářství oživují krátkodobé výstavy věnované významným etapám sklářské historie, výtvarníkům, sklářským firmám a odborným školám.

Bouřlivý vývoj města, vyprovokovaný růstem obchodu se sklem a vznikající sklářskou výrobou, zasáhl i sousední vesnici – Arnultovice. Jejímu splynutí s městem Novým Borem předcházela rozsáhlá a plánovitá výstavba. Drobné domky, položené do zeleně zahrad, sloužily jak k bydlení, tak i k domácímu zušlechťování skla. Ve městě se vybudovalo rozsáhlé  občanské a technické vybavení na poměrně vysoké úrovni: vodovod, kanalizace, unikátní lesní hřbitov, vlastní elektrárna s teplárnou, kino, divadlo, hotel, pošta, banka i sklářská škola – většina z nich slouží v původní či modernizované podobě dodnes. Ze svých zahraničních cest si skláři do svého rodného města přiváželi vzácné cizokrajné dřeviny a stromy. Proto se zde můžeme setkat jak se vzrostlými liliovníky tulipánokvětými, tak i jinany dvoulaločnými (Ginko biloba), s mnoha formami barevných odrůd dubů, javorů, jehličnanů i magnolií.
Raritou města je Lesní hřbitov, založený roku 1909 přímo v lesním porostu, první svého druhu v tehdejším Rakousku – Uhersku. Mezi vzrostlými stromy jsou pak umístěny hroby i hrobky starých sklářských rodů. V měsíci květnu a červnu zde rozkvéta
jí rododendrony a hřbitov se tak mění v rozsáhlou rozkvetlou zahradu. Na Lesním hřbitově najdeme i sedm hrobů popravených účastníků Rumburské vzpoury z roku 1918. Popraviště se nachází nedaleko za hřbitovní zdí.
Sklářské muzeum s unikátními sbírkami, nově zrekonstruované v roce 1999, nabízí stálou výstavu o vývoji sklářské výroby na Novoborsku. Za zmínku stojí i kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí, umělecky i technicky významná památka. Na třídě T. G. Masaryka v objektu č. 45 je jedinečný sál se stropními malbami (z dílny Josefa Navrátila), sloužící jako koncertní i výstavní síň.
Pro své terény je město vyhledáváno pro letní i zimní rekreaci. Provozují se především tradiční sporty, pěší turistika v hezkém prostředí s mnoha značenými stezkami, lyžování, cykloturistika, či závody v orientačním běhu. Po celý rok je možné využívat sportovní halu, v letních měsících koupaliště, tenisové a volejbalové kurty.
I okolí Nového Boru nabízí návštěvníkům mnoho atrakcí: přírodní koupaliště ve Sloupu, lyžařský areál v Polevsku s vleky a běžeckými tratěmi, skalní hrad Sloup, unikátní přírodní výtvor Panská skála (Varhany) na Práchni, Havraní skály mezi Radvancem a Novým Borem a v neposlední řadě přírodní rezervaci Klíč s kamenným mořem, na jehož vrcholku se od roku 1993 koná zimní stanování.
Pro více informací je návštěvníkům města plně k dispozici Turistické informační centrum Nový Bor.
 

Interneotvé stránky: http:// www.glassmuseum.eu