Z dějin Moravských Budějovic
Počátky města
Vznik Moravských Budějovic nelze přesně datovat. Vznikly pravděpodobně ve 12., nejpozději v 1. polovině 13. století. Počátky osídlení jsou spojeny s polohou města na vyvýšenině nad brodem přes říčku Rokytku. Moravské Budějovice tak od svého počátku těžily z polohy na tzv. Haberské stezce, spojující Moravu a Čechy. Do dnešních dob si tato trasa udržela svoji důležitost jako spojnice Prahy s Vídní. První písemná zmínka o Budějovicích pochází z roku 1231. Tehdy vzal papež Řehoř IX. pod svoji ochranu královnu Konstancii Uherskou, vdovu po Přemyslu Otakarovi I. a to i s jejími věnnými statky, mezi nimiž je jmenována i budějovická provincie. Název Budějovice je odvozován od jména Budivoj, někdy též Budislav či Budimír. Ze zdrobněliny těchto jmen "Buděj" vznikl název "Budějivici", doslova lidé patřící Budějovi, či ves lidí Budějových. Název města byl převáděn do psané podoby několika způsoby. Postupně se ustaluje označení Budwicz, nebo Pudwicz a z těchto latinských označení pak vzniká i německé Budwitz. Pro odlišení od později založených Českých Budějovic je roku 1406 poprvé doloženo použití přívlastku "moravské" za jménem města. Protože však názvy obou měst byly v psané formě odlišné, vžívalo se označení "Moravské" Budějovice jen pozvolna. Od svého vzniku patřily Budějovice k zeměpanskému zboží, se správním centrem na bítovském hradě. Postavení Budějovic v této době není zcela zřejmé. Patrně se nejprve jednalo o tržní osadu kolem Haberské stezky. Půdorys této osady s centrem kolem farního kostela je patrný dodnes ve tvaru dnešního náměstí ČSA. Nevyřešenou otázkou zůstává existence hradu v Moravských Budějovicích. Historické prameny něm mlčí, na druhé straně je doložen historický pomístní název "hrad," "starý hrad," "pustý hrad," týkající se lokality dnes zvané "na valech." Protože zde dosud neproběhl řádný archeologický průzkum, lze pouze usuzovat na existenci opevněného stanoviště. Pravděpodobněji než o hrad se však jednalo o opevněný zeměpanský dvorec, nelze však vyloučit ani mnohem starší opevněné sídliště. Někdy v 2.polovině 13. století dochází k patrně zeměpanskému pokusu o založení města. Je založeno prostorné tržiště – Dolní rynek, dnes náměstí Míru, které se pravoúhle napojuje na stávající osadu.
HISTORICKÉ A JINÉ ZAJÍMAVOSTI
Muzeum řemesel a Zámek
Pobočka Muzea Vysočiny v Třebíči, nám.Míru 1, tel., fax: 568 421 100. Stálé expozice: zaniklá a zanikající městská řemesla, zaniklá a zanikající venkovská řemesla historie města, zámecké instalace, masné krámy.Barokně klasicistní zámek z pozdního 18. století nechal vystavět hrabě Jindřich Rudolf Schaumburk z radnice a čtyř měšťanských domů. Interiéry a dispozice zámku jsou převážně renesančního a barokního původu. V zámeckých konírnách jsou pořádány nejrůznější výstavy a koncerty. Otevřeno: V-VII út – ne: 9–17; IX-IV na objednání
Masné krámy
Významným prvkem městské historické zástavby jsou bývalé „masné krámy“, nyní součást muzea – expozice řemesel venkovského charakteru. Pozoruhodný objekt je podkovovitého půdorysu s půlkruhovitě zaklenutým vjezdem, styl pozdně klasicistní.
Chrám sv. Jiljí
Dominantou vytvářející charakteristické panorama města, je farní kostel sv. Jiljí, trojdílný basilikální chrám s presbytářem. Původně románský kostel z 1. poloviny 13. století. Z období gotiky pochází přístavba kněžiště. Oltářní obraz sv. Jiljí namaloval vídeňský malíř Ignác Dulinger. [/] V období baroka byla přistavěna boční kaple a 50 m vysoká věž, která byla vystavěna na severní straně kostela roku 1714. Dochovaly se v ní dva zvony – první z roku 1532 o váze 300 kg a druhý z roku 1535 o váze 1700 kg. Věž kostela je po rekonstrukci schodiště přístupná veřejnosti a z ochozu věže je vyhlídka na město a okolí.
Karner sv. Michala (rotunda)
Původně románská rotunda stojí na jihovýchodní straně kostela. Stavba válcovitého tvaru pochází zřejmě ze 13. století. Jeho spodní část sloužila jako kostnice, horní jako kaple s nástropní freskou „Posledního soudu“ z roku 1726.
Farní areál s hradební zdí a baštou
Západně od kostela stojí na terase městského opevnění rozsáhlá budova fary. Barokní štít fary nese vročení 1779. Pamětní deska, která připomíná působení spisovatele P. Václava Kosmáka v Moravských Budějovicích, je umístěna na průčelí štítu.Součástí farního areálu jsou i zbytky městského oprávnění, které tvoří části hradeb, okrouhlá bašta a městská brána „pod farou“.
Kaple sv. Anny
Dochovalo se jen málo zpráv a doba výstavby se odhaduje mezi 13. a 15. stoletím. Údajně v této kapli spočinulo na jednu noc i tělo českého krále Přemysla Otakara II., když bylo v roce 1297 vezeno ze Znojma do Prahy (Přemysl Otakar II. Padl 26. srpna 1278 na Moravském poli). Roku 1715 došlo k významné barokní přestavbě kaple a střecha byla pokryta šindelem. V roce 1853 byl šindel nahrazen pálenou krytinou. Ve městě je koupaliště s tobogánem, saunou a restaurací a zimní stadion. www.mbudejovice.cz
Kulturní akce v roce 2013
Interneotvé stránky: http://www.mbudejovice.cz
