Město Mimoň

Historie
Počátky města jsou spojené s jím procházející kupeckou cestou, zvanou „Záhošťská“ a s majiteli nedalekého strážského panství – Vartemberky. V 11. století je saským kronikářem cesta ze Žitavy přes Jablonné, Mimoň, Kuřívody, Bělou pod Bezdězem, Mladou Boleslav, Čáslav a Jihlavu zmiňována jako stará a těžká (za Kuřívody se později odklonila na Mnichovo Hradiště a Prahu). Tržní osada u broda při soutoku Ploučnice a Panenského potoka byla osídlována postupně Slovany i německými kolonisty. Zmínky z r. 1352 uvádějí už farní ves.
Potvrzení celních práv Karlem IV. roku 1371 tehdejším majitelům, Janovi a Václavovi z Vartemberka, znamenalo rozvoj obchodu a přínos do pokladny obce i majitelům panství. Z vybraných peněz se udržovaly a stavěly silnice, mosty, pevnosti a platila stráž pro obchodníky. Vybírání cla se udrželo do 18. stol. a vybírání mýtného až do 19. stol.
V obci se rozvíjel obchod, přestože výbojné války Vartemberků s husity i Žitavou obyvatelstvu vše ztěžovaly. R. 1500 koupil Mimoň od Jana z Vartemberka Oldřich z Bieberštejnů a už r. 1505 je Mimoň uváděna jako město. R. 1511 ji vlastní jiný Jan z Vartemberka a potvrzuje městu další obchodní výsady. R. 1526 se Mimoň prodejem vrací Bieberštejnům, kteří budují na náměstí r. 1570 panské sídlo – základ pozdějšího zámku. 19. června 1578 prodal Karel z Bieberštejna Mimoň s pustým hradem Ralsko a přilehlými vesnicemi Bohuslavu Mazancovi z Frimburka. Jeho syn prodává r. 1604 panství Janu Müllnerovi z Mülhausu. Mülhausům byl majetek v pobělohorské době zkonfiskován, přešel na rod Zeidlerů, pak na Albrechta z Valdštejna. Po jeho zavraždění si majetek vyprosila vdova po Janu Hoffmannovi Zeidlerovi, ale už 15. ledna 1651 ho její zadlužené děti prodávají Janu Putzovi z Adlersthurnu. Ten byl po špatně hospodařících Zeidlerech pro mimoňské panství hotovým požehnáním. Po jeho smrti, od r. 1660, vedla nějakou dobu panství vdova a od nabytí zletilosti synové Jan František Edmund a Jan Ignác Dominik. Podle otcova odkazu nechali postavit kapli Božího hrobu, pivovar, špitál, radnici a přestavět zámek a farní kostel. V té době tvořily město 3 katastry: vlastní Mimoň, vesnice Okrouhlá a vesnice Šibeničná. R. 1681 došlo ke sloučení všech částí a bylo ustanoveno složení městského zastupitelstva.
Manželství obou posledních mužských potomků rodu Putzů bylo bezdětné, proto J. I. D. Putz ustanovil v závěti dědicem tři dcery svého zemřelého strýce Jana Marcuse Putze. Nejstarší z nich, Marie Terezie Isabela se po sňatku se svobodným pánem Ludvíkem Josefem z Hartigů r. 1705 stala univerzální dědičkou panství Mimoň. Tak se do Mimoně dostal rod Hartigů, který zde byl až do r. 1945. Když se r. 1777 schylovalo k další válce o dědictví bavorské, rozhodl se v květnu 1778 navštívit Mimoň a Stráž – terén budoucího možného válčiště – sám císař Josef II.
Zatímco v 18. stol. ohrožovaly město sedlácké rebelie proti útlaku a robotě a vojenské výboje prusko – rakouské války, začátek 19. stol. znamenal zkázu největší. Rozsáhlý požár 11. června 1806 zničil téměř všechny stavby ve městě, včetně kostela. Pomoc proudila ze všech okolních měst.
V r. 1865 město získalo statut soudního okresu a mělo ve správě 39 obcí s 23 tisíci obyvateli. Průmyslový rozvoj a výstavba železniční tratě, hřebčína, továren, lázní, jatek, škol apod. udělaly z Mimoně jedno z největších měst na Českolipsku. Po skončení 2. svět. války odchází rod Hartigů, odklízejí se rozbombardované části města a nastává další budovatelská éra. Vznikl vojenský prostor, postavila se nová sídliště a v blízkosti města byla zahájena těžba uranu.

Po roce 1989
Nové společenské změny po r. 1989 umožnily rekonstrukci areálu Božího hrobu i jiných památek. V roce 2005 byl vytvořen plán rozvoje města, jehož hlavním cílem je podpořit rozvoj turistiky za účasti dotačních programů EU. V současné době má město téměř 7000 obyvatel. Je zřizovatelem tří základních škol, jedné umělecké školy a jedné střední školy – gymnázia. Město se zapojuje do mezinárodní spolupráce v euroregionu Nisa, je členem mikroregionu Podralsko a má své partnerská města na Slovensku (Nová Baňa), v Polsku (Zlotoryje ) a SRN (Oelsnitz).

Turistika
Mimoní prochází turistická trasa na kopec Ralsko se zříceninou hradu stejného jména. Tato trasa prochází Vranovskou lipovou alejí, podél ní se nachází skalní pískovcové útvary Vranovských skal s často navštěvovanou Juliinou vyhlídkou a botanická naučná stezka. Mimoňská železniční stanice na trati Liberec-Děčín je častým výchozím bodem pro turisty a cykloturisty, kteří směřují do Cykloráje Podralsko, na zříceninu hradu Ralsko a nebo na sběr hub do rozsáhlých okolních lesů. Mimoň je rovněž nástupištěm pro vodní turisty, kteří sjíždějí řeku Ploučnici. Půjčení lodí a jejich odvezení zpět do místa startu zajišťuje místní skautská organizace, která má silný vodácký oddíl. Město a jeho okolí jsou známy chovem koní a dostihy, které se zde konají každoročně na konci léta. Nedaleko ve směru na Hvězdov se nachází bažantí farma, která nabízí ubytování a podzimní lovy. V Mimoni sídlí podnik Vojenské lesy a statky, který pro náročné návštěvníky organizuje lovy, střelnici, sportovní rybaření a pozorování divoké zvěře.

Památky
Areál Božího hrobu: tato významná barokní památka města se nachází v Lužické ulici. R. 1651 koupil tehdejší statky Mimoň a Děvín Jan Putz z Adlersthurnu, císařský rada dvorní komory s erbovním nadáním a rytířským stavem rodu. Ten (podle zápisu mimoňského historika Josefa Tilleho z jeho Kroniky města Mimoně, vydané roku 1905), cestoval v roce 1625 do Říma a odtud dál do Jeruzaléma, kde vyhledal místa utrpení a smrti Ježíše Krista, posvátná všem křesťanům. Přitom vznikla myšlenka vybudovat pro poučení věřícím kopii Božího hrobu i ve své vlasti. O svědomitosti zápisků svědčí okolnost, že když po návratu zjistil, že mu chybí rozměr vchodu ke Kristovu hrobu a míry kamene, kterým je nutno hrob zakrýt, navzdory těžkostem a námaze, které taková cesta tehdy představovala, vydal se do Jeruzaléma podruhé, aby všechno ještě jednou zakreslil. Při návratu na této druhé cestě z Jeruzaléma nebezpečně onemocněl a musel pak ležet půl roku v Římě. Po uzdravení se vrátil přes Loreto do Vídně. Ve střední Evropě stále ještě trvala nekonečná třicetiletá válka a nebylo možné plánovanou stavbu uskutečnit. R. 1655 bylo pro stavbu vybráno místo Na pískách vedle zříceniny kostela sv. Kříže a když r. 1660 Jan Putz umíral, musel mu nejstarší syn Jan František Edmund u smrtelné postele slíbit, že kapli Sv. hrobu v Mimoni postaví. Stavbu započal r. 1665 významný stavitel Giulio Broggio a dokončil r. 1667. O rok později byla slavnostně vysvěcena.
Kostel sv. Petra a Pavla: dnešní dominanta města je zasvěcena sv. Petru a Pavlu a jáhnům sv. Agapitovi a sv. Jiřímu, jejichž ostatky jsou zde uloženy. Nachází se na místě původního kostela ze 12. století. Kostel byl postupně přestavován a v roce 1661 byl zbořen. Na jeho místě postavil v letech 1661–63 stavitel Santino de Bossi nový barokní kostel. Věž byla postavena samostatně v letech 1668-1670. Od roku 1673 pokračoval v dostavbě kostelního areálu další it. stavitel – Giulio Broggio. Nádvoří bylo ohraničeno pevnou zdí a byly vystavěny 4 nárožní kaple a pátá kaple pro zemřelé. Kolem kostela byl hřbitov.
Dochovala se pouze pátá kaple. Věž kostela byla s kostelem spojena až po požáru města. Pod kostelním vrchem se nacházejí unikátní pískovcové pivovarské i užitkové sklepy. s chodbami.
Sochy: sochy ve městě jsou převážně barokní. Nejvíce jich je zasvěceno Janu Nepomuckému (jedna na Poštovním mostě, jedna u Písečného mostu a další u kostela). Významný je i tzv. mariánský sloup – sloup Nanebevzetí Panny Marie na náměstí 1. máje, sousoší Panny Marie (Immaculata) u hotelu Beseda.
Zámecký park: původně byl bažantnicí s hájovnou. Generální opravu a rozšíření zahájil František de Paula z Hartigů. Park byl několikrát ještě rozšiřován. Zde stával nad pramenem pomník básníkovi Horatiovi a malý altánek. Další rekonstrukce parku začata v r. 1998. Brány do parku vedou od Zámeckého i Poštovního mostu. Uvnitř parku se nachází rybník s ostrůvkem. Pozůstatky prameniště z r. 1785 – jsou kopie pramenu Géronstere v lázních Spaa v Belgii, kde se František de Paula z Hartigů léčil. Pramen jako takový je sice o kus dál, ale zde vyvěral.
Zmizelé památky: ze starých staveb města zůstala jen část. Roku 1806 postihl město zhoubný požár, popelem lehlo 283 domů vnitřního města. Byl vydán zákaz staveb ze dřeva, dřevěné domy v Lužické ulici i jinde jsou tedy z doby před rokem 1800. Uvnitř města jsou zachovány některé pozoruhodné fasády domů z 19. století.
Radnice z roku 1655 na náměstí sloužila po 2. světové válce pozemkovým knihám, potom hudební škole a konečně státnímu statku a pionýrům. Postupně zchátrala a byla odstřelena v roce 1986.
Zámek na náměstí postavili r. 1570 Bíbrštejnové, ve výstavbě pokračovali Putzové a Hartigové. Po roce 1945 ve správě armády podlehl zkáze a byl odstřelen roku 1985.

Pozvánka na workshop „Rodina základ života“

Rodina základ života," zní to jako všeobecně známé heslo, ale v dnešní uspěchané a hektické době je na jeho význam pozapomínáno. Rodina je základním kamenem lidské společnosti. Rodiny utváří a formují v lidském životě základní sociální a morální hodnoty, předávají společenské zvyklosti a tzv. etický kodex. Základní rodinu většinou vnímáme jako společenství muže a ženy a jejich pokrevních potomků. V případě, že je funkce rodiny jakkoliv narušena ať je to rozchodem partnerů nebo úplným zavrhnutím dítěte, tak si tento člověk přináší do dalšího života jistý handicap. Když selže tradiční rodina z jakýchkoliv důvodů nastupuje v lepších případech rodina náhradní ať už formou pěstounské péče nebo formou adopce či osvojení. V případě, že se dítě nepodaří umístit dítě do náhradních rodin končí v péči dětských domovů a ostatních zařízení pečujících o dítě, proto se město Mimoň ve spolupráci s ŘKF pustilo do přípravy projektu, který má posloužit k propagaci rodiny jako pilíře stability společnosti a upozornit na její skryté možnosti. Druhým aspektem je obnovení tradice multikulturního dialogu na různá témata a oživení zájmu obyvatel o dění ve společnosti a probuzení osobní odpovědnosti jednotlivce za společnost.
Jednodenní setkání (workshop) zaměřené na význam rodiny v naší společnosti se uskuteční dne 26.6.2010 v areálu Božího hrobu v Mimoni. V rámci workshopu promluví několik osobností na dané téma. V zásadě se bude jednat o činovníky křesťanských církví, osoby z obou partnerských měst, zástupce pěstounských rodin a odbornou veřejnost. V rámci tohoto setkání se předpokládá návštěva rodin s dětmi, proto bude připraven celodenní program. Cílem projektu je upozornit současnou společnost na význam rodiny jako hlavního pilíře stability této společnosti na její význam morální, etický, ekonomický a sociální. Vedlejším cílem je poděkování všem rodičům, matkám a otcům, pěstounům a lidem, kteří pečují o děti zodpovědně, kteří je připravují na vstup do dalšího života na výše citovaných hodnotách. Projekt má rovněž duchovní cíl povšimnout se, že rodina má význam i mutikulturní a to by mělo být pojítkem mezi kulturami.

Infocentrum Mimoň
Mírová 121, 471 24 Mimoň
Tel.: 487 805 010
E-mail: [email protected]
www.podralsko.mestomimon.cz
Městský úřad Mimoň
Mírová 120, 471 24 Mimoň
Tel.: 487 805 001
E-mail: [email protected]
www.mestomimon.cz