Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec je historické město v Křemešnické vrchovině na březích řeky Nežárky a rybníku Vajgar. Je východiskem do okolních lesů s rybníky a malebné oblasti zvané Česká Kanada. Město vyrostlo z původní osady, která se rozkládala v okolí hradu, povýšena na město byla r. 1293. Na starší slovanské hradiště navázal vrcholně středověký Nový hrad, prvně zmiňovaný r. 1220 jako sídlo Jindřicha Vítkovce. Od r. 1220 až do r. 1604 byl hrad s okolím v držení hradeckých Vítkovců (do vymření rodu). Po pánech z Hradce převzali město Slavatové (do r. 1693) a posledními držiteli byli Černínové, kteří vlastnili zámek až do roku 1945.

Jindřichův Hradec je považován za nejbohatší poddanské město v Čechách. Zásluhu na tom měli především jeho vlivní držitelé. Za Černínů město postihlo několik katastrofálních požárů. Nejničivější r. 1773 zničil značnou část města a vážně poškodil i zámek. Podobně tragický byl i požár v r. 1901. Městu se sice vyhnuli husité i třicetileté války, ale škody po požárech byly tak velké, že se z nich město úplně nevzpamatovalo a ztratilo tak na významu.

V 19. stol. město vyniklo jako středisko obrozeneckého hnutí s vlasteneckým gymnáziem. V r. 1887 měl Jindřichův Hradec jako první město v Čechách veřejné elektrické osvětlení. Z města vedou dvě úzkorozchodné tratě do Nové Bystřice (z r. 1897, 33 km) a do Obrataně (z r. 1906, 46 km). Obě tratě jsou v provozu a zejména trať do Nové Bystřice patří k vyhledávaným turistickým atrakcím (parní vlaky).

V r. 1945 byl obnoven Jindřichohradecký okres. Podle nového správního uspořádání byly k němu v r. 1960 připojeny zrušené okresy Třeboňský a Dačický. Obnovené a nové provozovny textilní lnářské výrobny v městě nesly od r. 1950 název Jiholen. Postupně se proměňovaly na bavlnářské závody, od r. 1960 fungující pod názvem Jitka. V r.1957 zahájil činnost strojírenský závod Lada n.p. s programem výroby šicích a pletacích strojů. Po r. 1960 byl zrekonstruován starší závod jihočeské Fruty s produkcí sirupů, lihovin, ovocných vín. Na přelomu 60. a 70. let byla vystavena velkokapacitní Jihočeská mlékárna.

Díky početnému souboru unikátních stavebních a uměleckých památek, bylo v r. 1961 vyhlášeno historické jádro Jindřichova Hradce městskou památkovou rezervací. Na bohatý spolkový život v předchozím období navázala po r.1950 celá řada spolků a klubů (např.: pěv. spolek Smetana – zal. 1861, divadelní spolek Jablonský – zal. 1881, Spolek přátel starého Hradce – zal. 1927). Hranice okresu přesáhla Jindřichohradecká opera, která v letech 1950-1965 nastudovala 22 premiér operních děl. Po přestávce operní představení pokračují od r. 1988. Bohatý kulturní a společenský život doplnila další tradice (od r. 1966)- mezinárodní soutěž mladých hudebníků Concertino Praga; v Jindřichově Hradci se každoročně pořádají koncerty laureátů.

Významných úspěchů na sportovním poli dosáhli i veslaři (Václav Chalupa a další). Přechod k tržním formám ekonomiky po r. 1989 uvolnil cestu k rozmachu soukromého podnikání ve stavebnictví, obchodu a službách. Postupně byla obnovena větší část historického jádra města. V r. 1993, kdy se slavilo 700. výročí města, se znovu otevřely brány opraveného státního hradu a zámku. Rozšířily se unikátní gobelínové dílny, zrekonstruovaly se koželužské domky u Nežárky. V r. 1991 byla otevřena fakulta managementu Jihočeské univerzity (v současné době Vysoká škola ekonomická – fakulta managementu). Město Jindřichův Hradec nabízí návštěvníkům bohaté kulturní, společenské a sportovní vyžití v nádherném prostředí historického města (galerie, prohlídky památek, koncerty a pravidelná představení opery na zámku, toulky krásnou přírodou, sportovní vyžití např. na tenisových a volejbalových kurtech, cyklotrasy, obchody, hotely, restaurace, kavárny a další).

Městská památková rezervace Jindřichův Hradec
Městská památková rezervace byla prohlášena výnosem ministerstva kultury v roce 1961. Účelem prohlášení historického jádra Jindřichova Hradce za památkovou rezervaci je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu jakožto hmotnému dokladu společenského vývoje obyvatelstva našich zemí, jenž se zde zachoval v původním bohatém rozčlenění a v podobě téměř neporušené jak v plánovaném rozvrhu, tak i ve vlastní výstavbě, významné jednak v celku města, zvláště pak v řadě jednotlivých budov majících mimořádnou uměleckou hodnotu, a zajistit uplatňování péče o jeho zachování , konzervaci a obnovu tak, aby jako organická součást životního prostředí byla zachována pro budoucí generace.

Obvod památkové rezervace je vymezen na severu linií vedenou po vnějším obvodu středověkého příkopu a odtud protaženou k Vajgaru na jedné a k Nežárce na druhé straně, na jihovýchod vede hranice břehem Vajgaru, vajgarským mostem, jihovýchodním břehem malého Vajgaru a zájezkem až k ústí do Nežárky a na západě pak západním břehem Nežárky. Jedná se o území stabilizované a chráněné nejvyšším stupněm ochrany sídel, chráněna je tudíž veškerá urbanistická struktura rezervace se všemi památkami, ale i bloky a objekty zástavby,uliční sítě, parky a zahrady, opevnění, regulace řek a břehy rybníka, včetně siluet, panoramat, pohledových a průhledových vztahů, střešní krajiny, dominant, měřítka a charakteristického výrazu a barevnosti fasád.

Státní hrad a zámek
Komplex budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci je po Pražském hradu a dále zámku v Českém Krumlově třetím nejrozsáhlejším památkovým objektem v České republice. Rozkládá se na více jak 3 ha, má 320 místností. V interiérech je uloženo na 10000 uměleckých předmětů.

Trasy prohlídek
Adamovo stavení: klasická zámecká expozice s komnatami zařízenými ve stylu renesance, baroka.

Gotický hrad: středověký hrad s původními interiéry, Královským sálem, minigalerií českých bájných a skutečných panovníků, hradní kaplí sv. Ducha, Černou kuchyní, Svatojiřskou legendou z r. 1338 – unikátní nástěnnou malbou, deskovou malbou z r.1460 – Jindřichohradeckou madonou.

Černá věž – Hladomorna: prohlídka věže, hladomorny, pozůstatků nejstarší hradební kuchyně (dosud používané při slavnost.příležitostech).

Procházka staletími: prohlídková trasa s klasicistními pokoji, s vybavením přeneseným z černínského loveckého zámečku Jemčina, s mnoha obrazy. Dále prohlídka interiérů z 19. století, galerie portrétů Černínů, zahradního rondelu.

Bývalý jezuitský seminář s kaplí sv. Víta
Jindřichohradecké muzeum bylo založeno v r. 1882, od r. 1927 sídlí v budově bývalého jezuitského semináře. Jsou zde představovány významné archeologické nálezy, velmi vzácná kolekce gotických plastik, doklady cechovní a řemeslné výroby, sbírka obrazů a nábytku. Poutavá je expozice terčových zbraní a ostrostřeleckých ručně malovaných terčů. Síň Emy Destinové připomíná světoznámou a nejvýznamnější českou operní pěvkyni. Tradici písemnictví a knihtisku na Jindřichohradecku představuje expozice knižní kultury. Unikátní je i dochovaný interiér bývalé lékárny U Panny Marie Pomocné z konce 18.století. Na přední místo se staví největší lidový mechanický betlém na světě – Krýzovy jesličky. V části muzea,
v kapli sv.Víta z r. 1642, pořádá muzeum výstavy a koncerty.

Další památky
Jezuitská kolej s kostelem sv. Máří Magdaleny
Minoritský klášter a kostel sv. Jana Křtitele
Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie
Františkánský klášter s kostelem sv. Kateřiny a tzv. Klášteříček
Náměstí Míru
Hřbitovní kostel sv. Václava
Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice
Kostel sv. Jakuba s Černínskou hrobkou
Zbytky hradebního pásu s hradbami, věžemi, parkány a příkopy
Židovský hřbitov
Jiné zajímavosti
Rybník Vajgar
Jindřichohradecké úzkokolejky

Interneotvé stránky: http://www.jh.cz