V České republice je dosud známo téměř 4 000 jeskyní. Většina z nich má mimořádný význam, neboť představuje nejen pozoruhodné geologické, geomorfologické a mineralogické fenomény, ale jsou zde zachovány i ty nejcennější doklady o vzniku a vývoji života, o vzniku a vývoji lidské kultury. Všechny jeskyně v ČR jsou chráněny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ČR. Čtrnáct z nich je turisticky zpřístupněných a jsou v péči Správy jeskyní ČR. Nyní je můžete navštívit s námi.
Informace o otevírací době a vstupném naleznete v profilech jednotlivých jeskyní.
Jeskyně Výpustek
Jeskyně Výpustek patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Má bohatou a z velké části i smutnou historii. Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka. Podle záznamů jej navštěvovali již v 17. století mastičkáři, kteří zde nacházeli kosti pravěké zvířeny. V tomto období také předkládá první popis jeskynních prostor mnich Martin Alexander Vigsius. Následovala práce Jana Ferdinanda Hertolda z roku 1669 Tartaro-Mastix Moravie, kde popisuje otvory do chodeb a propastí, které se dosud nikdo neodvážil prozkoumati.
Javoříčské jeskyně
Jeskyně leží pod kopcem Špraněk u obcí Javoříčko a Březina v malebné krajině, jejíž dominantou je hrad Bouzov. Jedná se složitý komplex mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin, vytvořených v několika výškových úrovních. Část nazývaná Svěcená díra a propast Zátvořice byly známy odnepaměti, první písemná zmínka o přilehlých podzemních prostorách je od anonymního autora a pochází z roku 1873. V roce 1938 byla objevena podstatná část Javoříčských jeskyní pracovní skupinou, kterou vedl revírník Vilém Švec. Další části byly postupně objevovány různými amatérskými i profesionálními speleology do dnešní doby. Prostory Javoříčských jeskyní jsou zpřístupněny pro veřejnost od roku 1939. Celková délka všech známých chodeb dosahuje přes 4000 metrů s výškovým rozpětím (denivelací) přes 60 m. Prohlídkové trasy jsou dvě, dlouhá 800 a krátká 450 metrů. Javoříčské jeskyně jsou unikátní svoji bohatou, zachovalou a rozmanitou krápníkovou výzdobou. Patří mezi nejkrásnější jeskyně v České republice.
Chýnovská jeskyně
Chýnovská jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky. Dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště a prohlídka jeskyně je malou romantickou exkurzí do historie.Chýnovská jeskyně byla postupně vytvářena rozšiřováním puklin korozí, přičemž na charakteru chodeb se zároveň podílela proudící a výmolná činnost vod. Nevyniká krápníkovou výzdobou, ale barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé polohy mramorů střídají tmavé vrstvy amfibolitů. Tyto dvě horniny se podílely na vzniku pozoruhodných kruhových útvarů na stěnách, tzv. ok. Strmé chodby jeskyně upadají až do hloubky 41 metrů na hladinu podzemního toku.
Mladečské jeskyně
Leží v jižním úbočí vrchu Třesín (344,9 m n.m.) na severozápadním okraji obce Mladeč, cca 4 km západně od Litovle. Je složitým 3 patrovým krasovým systémem nepravidelným labyrintem chodeb, dómů a komínů., vytvořeným v hrubozrnných krystalických vápencích a částečně i v nekrasových horninách amfibolitech, převážně korozní činností vod podzemního toku. Je světově mimořádně významnou archeologickou, paleontologickou i zoologickou lokalitou. Je nejstarším dokladem osídlení lidmi už od starší doby kamenné (paleolitu) s nálezy lebek a koster lidí cromagnonského typu, jejich nástrojů, zbraní. Objevena byla roku 1826 – 1828 při těžbě vápence v lomu a od roku 1911 je první veřejnosti zpřístupněnou jeskyní na území Čech a Moravy; dodnes je zachován původní romantický ráz jejího zpřístupnění.
Zbrašovské aragonitové jeskyně
Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14°C. Byly objeveny v roce 1912 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926.
Koněpruské jeskyně
Kouzlo tohoto místa můžete obdivovat skutečně skrz na skrz a to právě díky Koněpruským jeskyním, které odkryjí i tajemná zákoutí pod povrchem země. Koněpruské jeskyně jsou nejdelším a určitě jedním z nejznámějších jeskynních systémů v Čechách. Nejen pro tato svá „nej“ stojí za vidění. Specialitou Koněpruských jeskyní jsou zejména takzvané Koněpruské růžice, celá řada cenných archeologických nálezů a tajná penězokazecká dílna. V části zvané Mincovna byly ve středověku padělány z měděného plechu a amalgámu stříbra „stříbrné“ husitské haléře s emblémem českého lva.Na jihovýchodním úbočí hřebenu Zlatého koně byl roku 1950 proveden odstřel, po kterém se ve stěně lomu objevil jeskynní otvor. Dělníci z kamenolomu pod vedením mistra Karla Mareše vstoupili do království ticha a tmy. Museli se plazit, rozšiřovat průlezy a skončili před závalem s otvorem, ze kterého dul průvan. Ve svém volném čase zával překonávali, až jím nakonec pronikli a objevili několik krápníkových síní a hlubokou komínovitou propast. Již tři dny po ohlášení nálezu se do propasti spustil geolog Jiří Kukla, který v hloubce 27 metrů objevil malé jezírko a otisky lidských nohou ve škorních.
Jeskyně Na Pomezí
Jeskyně leží v sedle Na Pomezí v nadmořské výšce 577 m. Tento rozsáhlý krasový labyrint byl objeven v roce 1936, ale zpřístupněn byl až na počátku 50. let. V jeskyních si můžeme prohlédnout četná sintrová jezírka, vytvořená podzemním potokem. Královský dóm a Klenotnice patř
í v tomto areálu k místům s nejlepší krápníkovou výzdobou.
Jeskyně Na Špičáku
Jeskyně Na Špičáku patří k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. První zmínka pochází z roku 1430 (Anthonius Wale). Jeskyně sloužila často jako úkryt, o čemž svědčí četné epigrafické nápisy na stěnách (nejstarší z roku 1519). V letech 1884 – 1885 byla primitivně zpřístupněna pro veřejnost Sudetským horským spolkem, od roku 1955 je jeskyně rozšířena a elektricky osvětlena. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let).
Jeskyně Na Turoldu
Jeskyně Na Turoldu leží v přírodní rezervaci vrch Turold na okraji města Mikulova a spolu s jeskyní Liščí díra tvoří 2,5 km dlouhý labyrint chodeb. Na rozdíl od ostatních zpřístupněných jeskyní vznikla na zlomech a puklinách ve vápencích druhohorního stáří, postižených mladým alpínským vrásněním.
Jeskyně je složitým a mimořádně členitým systémem chodeb síní a dómů o sedmi patrech, je dlouhá celkem 1650 m s výškovým rozpětím (denivelací) 47 m a spolu s Liščí dírou je největším jeskynním systémem v druhohrních vápencích České republiky o celkové délce 2800 m. Jeskyně na Turoldu má stěny místo krápníků tvarované a zdobené unikátní "turoldskou výzdobou", která nemá v našich jeskyních obdoby. Teplota vzduchu 7,1 – 9,1 °C, voda v jezerech 6°C, relativní vlhkost vzduchu "pouhých" 74 – 84%
Bozkovské dolomitové jeskyně
Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.). Vznikly silnou korozivní činností podzemní vody v čočkovitém tělese vápnitých dolomitů, metamorfovaných a místy silně prokřemenělých. Tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní, které byly při zpřístupňování propojeny průkopy a dlouhou štolou.V nejnižších částech jsou trvale zaplaveny vodou vytvářející podzemní jezera, největší v Čechách. Vyznačují se neobvyklým rozsahem selektivní koroze stěn a stropů a ojedinělými formami těchto útvarů. Svou celkovou délkou dosud objevených prostor – 1060 m a výškovým rozpětím (denivelací) 43 m jsou nejdelšími dolomitovými jeskyněmi v České republice.
Sloupsko – šošůvské jeskyně
Rozsáhlý komplex domů, chodeb a podzemních propastí vytvořený ve dvou patrech, ležící na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup. Jeskyně je významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny).Sloupsko – šošůvská jeskyně leží na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup # jsou ponorovým dvoupatrovým jeskynním systémem, vytvořeným erozní činností Sloupského potoka. Součást nejdelšího jeskynního systému v ČR – Amatérské jeskyně. Sloupská část zvaná „Staré skály a jeskyně Nicová" – známy odnepaměti, Eliščina jeskyně objevena roku 1879, šošůvská část objevena v letech 1889 – 1914. Celková délka všech známých chodeb – 4200 metrů.
Punkevní jeskyně
Punkevní jeskyně leží v severní části Moravského krasu v kaňonu Pustého žlebu, v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Jsou vývěrovou větví hydrografického systému Punkvy, součástí nejrozlehlejší a nejdelší jeskynní soustavy v ČR – Amatérské jeskyně (délka 33km); do Punkevních jeskyní ústí také 187,5m hluboká, světově proslulá propast Macocha.Punkevní jeskyně sestávají ze suché a vodní části; suchá patra byla postupně objevována v letech 1909 – 1914, vodní část a k nim přilehlé suché prostory byly odkrývány v letech 1920 – 1933; v některých partiích pokračují objevy dodnes.
Kateřinská jeskyně
Kateřinská jeskyně leží v severní části Moravského krasu v kaňonu Suchého žlebu, v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Jedná se a paleovývěrovou jeskyni hydrografického systému Punkvy a sestává ze dvou mohutných prostor s množstvím odboček a komínů. Prostory vstupní chodby a Hlavního dómu byly známy odnepaměti.V roce 1909 byla pracovní skupinou profesora Absolona objevena nová Kateřinská jeskyně. Po objevu byla Kateřinská jeskyně zpřístupněna veřejnosti.Celková délka všech známých chodeb dosahuje 950 metrů s výškovým rozpětím (denivelací) přes 60 m. Prohlídkový okruh je dlouhý 430 metrů. Hlavní dóm je s rozměry 96 x 25 x 15 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v České republice. Unikátem je tzv. Bambusový lesík tvořený úzkými, až 4 metry vysokými hůlkovými stalagmity. Symbolem jeskyně je barevně nasvětlený kamenný útvar „Čarodějnice".
Jeskyně Balcarka
Balcarka patří mezi jeskyně s velmi bohatou, mnohotvárnou a barevnou krápníkovou výzdobou. Rovné stropy, vzniklé lavicovitou odlučností vápenců, zdobí nespočet dlouhých brček, hůlkovitých a mrkvovitých stalaktitů. Stěny jsou pokryty členitými sintrovými náteky či tzv. bradavičnatými sintry. Hojné jsou i ze země vyrůstající kuželové stalagmity různých tvarů a velikostí. Návštěvníky zaujme však i barevná pestrost krápníkové výzdoby Balcarky. Vedle průhledných a sněhově bílých stalaktitů i stalagmitů, které jsou tvořeny vysoce čistými krystaly kalcitu, jsou vyvinuty i krápníkové a sintrové formy zbarvené oxidy trojmocného železa do široké palety odstínů žluté, béžové a červenohnědé. Velmi zajímavé jsou medově zabarvené shluky několikacentimetrových konkrecí kalcitu, které vznikaly na dně sinrtového jezírka v tzv. „Cukrové pohádce".
Aktuality a mnohé další informace naleznete na www.jeskynecr.cz
Dny jeskyní v Praze
Ministerstvo životního prostředí odstartovalo kampaň na podporu jeskyní v České republice, která je pořádána v rámci celoroční kampaně Ministerstva životního prostředí, zaměřené na poznání české přírody a přírodních krás České republiky. Od pondělí 4. června až do konce měsíce je ve spolupráci se Správou jeskyní České republiky pro
veřejnost připravena řada akcí – výstavy, přednášky nebo soutěže, které zájemce seznámí se čtrnácti zpřístupněnými jeskyněmi v České republice. V rámci soutěže jsou pro autory nejlepších amatérských fotografií z našich jeskyní připraveny zajímavé ceny.
Kampaň zahájil 4. června ministr životního prostředí Tomáš Chalupa návštěvou Javoříčských a Mladečských jeskyní v Olomouckém kraji.
Interneotvé stránky: http://www.jeskynecr.cz/