Jeden z nejmohutnějších českých šlechtických hradů, založený na počátku 14. století mocným rodem pánů z Lichtenburka, zve na volnou prohlídku monumentální středověké architektury s jedinečnými vyhlídkami do okolního kraje, na prohlídku archeologické expozice, gotické kaple a rozsáhlých sklepení s bývalou hodovní síní Jindřicha z Lipé. Máte-li cestu kolem, zastavte se na chvíli na tomto kouzelném a klidném místě a projděte si sedm století našich dějin i hrad, který se dnes zdá být opuštěný, ale který vaší přítomností opět trochu ožívá a dává vám vzpomenout na slavné doby českých králů, kruté bitvy třicetileté války a možná vám zjeví i něco ze svých tajemných příběhů.
Historie
Vdrsném a divokém kraji, v zemi starých neprostupných lesů, byl počátkem 14. století založen jeden z mnoha českých hradů, sice ne královský, ale královským se svou mohutností podobající, pýcha mocných Ronovců – Lipnice. Před téměř sedmi sty léty byl vystavěn na skalnaté vyvýšenině mezi dvěma kopci, aby jako strážný hlídal celé širé okolí, město Brod s jeho stříbrnými doly a kupecké stezky, které se proplétaly tímto krajem řeky Sázavy na rozhraní Království českého a Markrabství moravského.
Lipnický hrad byl založen kolem r. 1310, jednou z větví starobylého českého rodu Ronovců – Lichtenburky. Raimund z Lichtenburka vlastnil nedaleké horní město Německý Brod, které skýtalo dostatek prostředků pro stavbu potřebného sídelního hradu. Vůbec první přímá zmínka o hradě Lipnici se objevuje r. 1314, kdy je zmiňován purkrabí Bernard a v roce 1316 Jindřich z Lichtenburka, spolu s dalšími českými pány a jejich osmi hrady, Lipnici zastavil mladičkému českému králi Janu Lucemburskému za svého příbuzného Jindřicha z Lipé, který byl držen pod zámkem hradu Týřova. V r. 1319 se hrad nakrátko dostal do královských rukou a král Jan jej postoupil Jindřichovi z Lipé v úhradu za Žitavsko. Lipnice se tak dostala do rukou nejpřednějšího velmože v zemi, který v té době sloužil již pod pátým králem a jehož rod se významem vyrovnal i cizím knížecím rodům. Po Jindřichově smrti v r. 1329 se vlády nad panstvím ujali jeho synové, kteří v r. 1335 na Lipnici hostili samotného krále Jana se synem Karlem. Karel IV. později hrad získal a 9. Listopadu 1370 udělil městečku Lipnici městská práva a výslovně pak přiznává měšťanům právo "pivo vařiti a na věčné časy prodávati". Jak píše kronikář: "Tato listina kdysi bývala nejstarším a nejvzácnějším privilegiem Archivu lipnického a zároveň velice milou vzpomínkou na pečlivého Otce vlasti, který při velké své starosti přece ani na truňk svých milých poddaných nezapomněl." Roku 1376 zastavil král Lipnici pánům z Kunštátu a ti ji r. 1379 prodali Vítkovi z Landštejna.
Král Václav IV. přenechal Landštejnům lipnické panství dědičně. Vítkův syn Vilém založil při hradní kapli kolegiátní kapitulu a pod hradem vysadil osadu Vilémovec, která dodnes nese jeho jméno. Po smrti Vilémově zdědila lipnické panství jeho dcera Kateřina, která jej přinesla věnem Čeňkovi z Varntenberka. Čeněk, nejvyšší purkrabí města pražského a horlivý zastánce mistra Jana Husa, v roce 1415 iniciuje stížný dopis české šlechty Kostnickému koncilu na protest proti upálení Mistra Jana. 6. března 1417 pan z Vartenberka zajal pražského světícího biskupa Heřmana Nikopolského a pod pohrůžkou násilí jej donutil v lipnické kapli vysvětit dvacet husitských kněží. Tato událost později nabyla na významu a o Sv. Duchu roku 1482 opět světil na Lipnici kněze protestantský biskup Augustin Sankturienský. Po smrti Čeňkově připadla Lipnice Oldřichovi z Rožmberka.
Opravdovým vládcem nad Lipnicí se však stal hejtman Táborské jednoty a lipnický purkrabí Jan Smil z Křemže. Oldřich mu nejprve ustoupil a potvrdil mu jeho práva na lipnické panství, ale r. 1436 Smila zajal a přichystal mu krutou smrt v hladomorně českokrumlovského hradu. Poté se Lipnice dostala do rukou jiného husitského hejtmana, Mikuláše Trčky z Lípy. Hrad se tak stal centrem panství jednoho z nejvýznamnějších českých protestantských rodů. Mikulášův syn Burian se proslavil již za husitských válek a později byl věrným straníkem a rádcem krále Jiřího z Poděbrad. V té době také vzrostl pevnostní význam hradu Lipnice jako obranného centra proti nájezdům Jiříkových odpůrců, vedených Zdeňkem ze Šternberka usazeným v nedaleké Jihlavě. Burian II. Trčka z Lípy, syn Burianův, zastával funkci královského podkomořího a za jeho vlády prožil rod Trčků další vzestup. Byl to právě on a jeho syn Jan, kdo Lipnici na počátku 16. století velkoryse přestavěl do podoby pozdně gotické hradní residence.
Panství zůstalo v rukou rodu až do r. 1561, kdy jej kupil František hrabě z Thurnu. Thurnové hrad výrazně renesančně upravili. Na Lipnici se narodil a dětství prožil známý generál stavovského vojska Matyáš Thurn. Roku 1693 panství získal Jan Rudolf Trčka z Lípy a hrad se tak vrátil do rukou původních pánů. Počátek 17. století byl dobou tragického stavovského povstání, které zapříčinilo konec samostatného Českého království a začátek Třicetileté války. Trčkové, jeden z nejpřednějších protestantských rodů v zemi, se do povstání překvapivě nijak aktivně nezapojili a později dokonce přestoupili na katolickou víru. Syn Jana Rudolfa, Adam Erdman Trčka, spojil svoji kariéru s největším českým vojevůdcem třicetileté války, Albrechtem z Valdštejna a stal se nejen jeho generálem, ale i švagrem. Spolu se svým velitelem byl roku 1634 zavražděn v Chebu na popud císaře Ferdinanda II. Habsburského. Jan Rudolf Trčka zemřel nedlouho po svém synovi 29. září 1634 a s ním zašla i sláva rodu Trčků. Trčkovský majetek, v té době jeden z největších v zemi, byl zabaven a rozdán cizincům bojujícím v habsburské armádě.
Hrad Lipnici takto získal roku 1636 burgundský šlechtic Matouš Vernier de Rougemont. Roku 1645 obsadila hrad švédská posádka a ta tropila takové škody v okolí, že v r. 1646 Lipnici oblehla císařská armáda a po čtyřtýdeních bojích hrad dobyla. Hrad ani městečko se z rány jim uštědřené Třicetiletou válkou, už nikdy zcela nevzpamatovaly. Vernierové se sice ještě snažili panství pozvednout (barokní úprava hradní kaple, městského kostela a zvonice), ale všechna snaha nakonec utonula v dluzích a v rukou svobodných pánů z Haymerle. Úpadek malého provinčního panství nezastavili ani jeho další majitelé, kterými byli v 18. a 19. století Palmové a Trauttsmandorffové. Hrad sloužil v té době pouze jako sídlo správy panského velkostatku. Byly zde kanceláře, několik bytů a sklady.
V neděli 19. září 1869 postihl Lipnici katastrofický požár, jemuž podlehl nejen celý hrad, ale i většina městečka. Lidé z širého kraje se dívali na ohnivý chochol, který plál v místě odkud celá staletí shlížel hrdý lipnický hrad. Vyhořelá zřícenina pak zůstala opuštěná až do r. 1913, kdy začala záchrana a obnova hradu. Byl založen Sbor na záchranu hradu Lipnice a roku 1924 koupil hrad za 100,-Kč Klub československých turistů. KČT zajistil zříceninu a otevřel hradní muzeum. Záchranné práce pokračovaly do roku 1953, kdy se hrad stal státním majetkem. V 70. a 80. letech 20. století prošla Lipnice částečnou rekonstrukcí, jejíž výsledky jsou odbornou veřejností vnímány rozporuplně. V současnosti je hrad péčí státu a prostřednictvím Národního památkového ústavu v Telči citlivě konzervován a po korekcích některých rekonstru
kčních zásahů z minulého století je dále zpřístupňován.
Kulturní akce 2010
23.7.2010 – Premiéra nového programu SHŠ Sígři – vystoupení hostů začíná ve
20:00, premiéra nového programu ve 21:30.
24.7.- 25.7. 2010 – Cesta pana Lva z Rožmitálu z Čech až na konec světa,
hudební pořad (skupiny Chairé, Ludus Musicus, Chorea Historica, pořadem
provází A. Strejček)
30.7.2010 – Brána – vystoupení finalistů folkových soutěží, koncert
Volná prohlídka
Areál lipnického hradu návštěvníkům nabízí procházku monumentální středověkou architekturou, archeologickou expozicí, zbrojnicí, kaplí a mohutným sklepením s hlubokou hradní studnou. Významnou součástí prohlídky jsou i jedinečné výhledy do okolní krajiny. Bloudění členitou hradní architekturou je nezapomenutelným zážitkem pro malé i velké. Se vstupenkou návštěvníci dostanou tištěného průvodce s plánkem hradu a k orientaci v prostoru i historii jim pomůže vstupní průvodcovský výklad a informační tabule rozmístěné po celé průvodcovské trase.
Navštivte další hrady a zámky Vysočiny.
Interneotvé stránky:
