V České republice je téměř 4000 jeskyní. Z nich je veřejnosti zpřístupněných čtrnáct.
V Libereckém kraji najdeme Bozkovské dolomitové jeskyně, ve Středočeském Koněpruské jeskyně a v Jihočeském Chýnovskou jeskyni. Jižní Morava má Jeskyni Na Turoldu a pět jeskyní Moravského krasu – Punkevní jeskyně s propastí Macochou, Jeskyni Balcarku, Kateřinskou jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně a Jeskyni Výpustek. V Olomouckém kraji jsou Mladečské jeskyně, Javoříčské jeskyně, Jeskyně Na Špičáku, Jeskyně Na Pomezí a Zbrašovské aragonitové jeskyně.
Po zimním období (letos již 30. března) se otevírají znovu návštěvníkům a to hned i některými akcemi, které zpestří jejich prohlídku. Sloupsko-šošůvské jeskyně zvou na netradiční prohlídku – Veselé velikonoce s neandrtálci, které jsou přichystány na 30. a 31. března hlavně pro dětské návštěvníky. Nabídnou zajímavé soutěže a místo Velikonoční nadílky je čekají speciality neandrtálské kuchyně.
Průvodce znalý neandrtálského jazyka je provede jeskyněmi, ve kterých se setkají s pravěkými lovci a jejich způsobem života. Prohlídka vyvrcholí v jeskyni Kůlna, která je jedním z nejvýznamnějších nalezišť neandrtálců. Zde budou moci vyzkoušet lovecké techniky, zkoušku dospělosti mladého neandrtálce nebo si vytvořit nějakou pravěkou kresbu. Za svou snahu získají na památku například zub jeskynního medvěda.
Pro tuto prohlídku je nutná rezervace.
Prohlédnout si jeskyně můžete i bez asistence neandrtálského člověka a vybrat si lze ze tří možností: Klasickou prohlídku šošůvské části jeskyní nebo Historický okruh, na kterém průvodci v dobových kostýmech provádějí od března až do listopadu. Při této odlehčené prohlídce jsou návštěvníci humornou formou seznámeni s historií objevování jeskyní. Dalším zpestřením je Zážitková trasa „Po stopách J. A. Nagela", která je přístupná celoročně pro fyzicky zdatné skupiny 2-10 lidí starších deseti let. Na zážitkovou trasu a historický okruh je nutná předchozí rezervace. Zde jsou návštěvníci odměněni diplomem, který potvrzuje absolvování této zhruba tříhodinové trasy.
Sloupsko-šošůvské jeskyně tvoří rozsáhlý komplex dómů, chodeb a podzemních propastí, vytvořený ve dvou patrech a ležící na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup. Jeskyně jsou významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny). První písemné zmínky o jeskyních pocházejí již z roku 1669 a jejich autorem je Johannes Ferdinandus Hertod z Todtenfeldu, který se při popisu různých moravských jeskyní zmiňuje i o Sloupských. Jeho výklad byl sice neodborný, ale přesto nesmírně cenný. Zajímavá je zmínka o kameníkovi knížete Lichtenštejna, který sestoupil Stupňovitou propastí do spodních pater: „opatřen je lucernou a pistolí, aby mohl dát výstřelem znamení k opětnému vytažení. Když držel světlo upevněné na tyči nad vodou, uzřel blížit se ohromné pstruhy, kteří mu světlo převrhli. Když byl vytažen nahoru, vypravoval, že dole je ještě mnoho jeskyní a jiných divů – leč mezi vypravováním náhle skonal“.
Po Hertodovi a Nagelovi (1748) navštívilo Sloupské jeskyně několik dalších badatelů. Roku 1800 vykreslil K. Süsz první mapu jeskyní. V jeho nákresu je řada nepřesností, ale jsou v ní zaneseny správně některé topografické hodnoty a jeskyni Kůlnu zachycuje již jako součást Sloupských jeskyní. Za zmínku stojí i návštěva císaře Františka I., kterou popisuje v roce 1858 Jan Nepomuk Soukop v cestopisném průvodci Macocha a její okolí. Na konci 19. století začal aktivně působit v Moravském krasu profesor Karel Absolon, který pokračoval ve výzkumné činnosti svého děda dr. J. Wankela ve Sloupských jeskyních, kde objevil nové prostory a asistoval při průzkumných pracech v jeskyních Šošůvských. Ty byly objevovány v letech 1889 -1914. Od roku byly postupně propojovány a zpřístupňovány veřejnosti.
Dnes jsou jeskyně využívány hlavně pro veřejné prohlídky a odborné exkurze. V Eliščině jeskyni se příležitostně konají pěvecké a hudební koncerty. Ve vybraných částech Sloupských jeskyní je zřízena léčebna speleoterapie, kde jsou léčeny děti trpící dýchacími potížemi. Mnohaletá zdejší zkušenost vedla k zavedení speleoterapie i v dalších podzemních prostorách Moravského krasu – Císařské jeskyni.
V roce 1955 byl Moravský kras vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí a vlastní Sloupsko-šošůvské jeskyně byly vyhlášeny jako přírodní rezervace dne 20. 12. 1999. Přísně chráněny jsou i vybrané druhy fauny a flory a jeskyně jsou významným přírodním zimovištěm řady druhů netopýrů, proto je činnost v nich v období listopad až leden omezena na minimum. Během posledních rekonstrukcí prohlídkové trasy byla snaha přiblížit jeskyně co nejvíce původnímu stavu a účinně chránit krápníkovou výzdobu a citlivě nasvětlovat podzemní prostory. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou považovány za unikát, který slouží laické i odborné veřejnosti ke studiu a poznávání přírodních a kulturních hodnot.
Mnoho dalších informací o jeskyních, otevíracích dobách a vstupném najdete na našich webových stránkách www.caves.cz
Interneotvé stránky: http://www.caves.cz/
