Volarské menhiry jsou místem kde prý magie Keltů nabíjí pozitivní energií. Pokud máte rádi adrenalin a bahenní zábaly, procházka Soumarskou rašelinovou stezkou je určená právě pro vás, obzvláště v deštivém počasí. Den v přírodě završíte vycházkou na nedalekou rozhlednu Libín.
Volarské menhiry
Volarské menhiry zvané také Volarský rondel či Volarský kromlech je kruhové uskupení jedenácti kamenů (menhirů) na vyvýšeném návrší, a to na poměrně malé ploše. Volary jako nové místo pro zde zbudovaný Volarský kromlech bylo zvoleno tak, aby splňovalo určitá „přímková a průsečíková“ kritéria poplatná „zeměpisné geometrii“ platné pro stará kultovní i obytná místa. Jsou umístěny na krásném místě, kde je výhled po krajině. Najdete je nad městem Volary, kde je krásný výhled, a to nejen na Šumavu, ale i na město a historickou část obce, volarské alpské domy a volarské seníky. Cesta k menhirům je lehce do kopečka, ale jde se kolem krásných roubených domů, které také stojí za zhlédnutí. Samotné menhiry jsou vysoké kolem jednoho metru, takže pokud čekáte Stonehenge, tak budete velice zklamáni.
Naučná stezka Soumarské rašeliniště
Kilometr a půl dlouhá naučná stezka začíná u Soumarského mostu. Je lehce přístupná od železniční zastávky u známého vodáckého tábořiště. Na stezku je zakázán vjezd cyklistům. Řeku Vltavu lemuje v údolí zvaném Vltavský luh několik rašelinišť. Rašeliniště u Soumarského Mostu o rozloze 85 ha se vyvíjí přibližně 9 tisíc let, tedy od konce doby ledové. Průmyslová těžba rašeliny zde probíhala až do roku 2000 a tato těžba podobu rašeliniště výrazně změnila. Rašeliniště bylo odvodněno pomocí sítě povrchových kanálů a došlo k poklesu hladiny podzemní vody. Nyní se rašeliniště postupně revitalizuje a navrací se tak jeho původní charakter.
Procházka Soumarskou rašelinovou stezkou se může nést v duchu boje s bahnem a občasnou úlevou, díky dřevěným chodníčkům. Cesta vede z části po povalovém chodníčku a z části po měkkém rašelinovém podloží. Doporučujeme proto vybrat vhodnou obuv a obrnit se trpělivostí při hledání vhodném průchodu bahnem a sledování děr v chodníčcích. Na stezce jinak naleznete klid a nedotčená místa přírody. Na konci budete odměněni krásnou malou dřevěnou rozhlednou s výhledem na rašeliniště a nedotčenou přírodu. Z 9,2 metrů vysoké dvoupatrové vyhlídkové věže lze shlédnout celou plochu rašeliniště. Lze dohlédnout na Stožec, Boubín i na Želnavskou pahorkatinu.
Předem si zjistěte, zda je stezka přístupná, v zimních měsících může být uzavřena (z důvodu výskytu ohroženého tetřívka obecného).
Rozhledna Libín
Rozhledna Libín, je též známá jako Rudolfovská rozhledna. Výstavba rozhledny začala v roce 1881, byla opravena v roce 1964. Na vrchol 27 m vysoké libínské rozhledny vede 138 schodů a poskytuje výhled do krajiny z výšky 1 096 metrů nad mořem. Poblíž rozhledny byla ve stejném období postavena také chata, která nabízela turistům občerstvení a ubytování, ale pouze do roku 2015, nyní je však v neutěšeném stavu, prostředí kolem rozhledny působí zanedbaně a kiosek je z provozních důvodů zavřený. Rozhledna vám poskytne panoramatické pohledy na Šumavu směrem na Plechý, Stožec, Knížecí stolec, Boubín, Javorník či Churáňov, na město Prachatice, část Strakonicka, Písecka a Českobudějovické pánve. Při velmi dobré viditelnosti je možné dohlédnout až k našim sousedům a vidět vrcholky Alp.
Rozhledna je volně přístupná, a to během celého roku.
Zdroj a více informací najdete na: www.jiznicechy.cz, cs.wikipedia.org, www.sumavanet.cz
