Typově jedinečné letní sídlo rodu Chotků vzniklo na přírodním ostrově na řece Vltavě. Ostrov byl postupně přetvářen v přírodně krajinářský park typu okrasného statku, kde svůj význam našel lužní les, vodní kanál s mnoha slepými rameny, aleje, sochy, pavilony, ovocné sady i hospodářsky obdělávaná pole. Prohlídky vás zavedou do zásobní zahrady a skleníků s původním kanálovým vytápěním a historickým květinovým sortimentem a na kole se můžete s průvodcem projet parkem.
Historie
Václav Antonín Chotek získal Jenviněveské panství na počátku 18. století prostřednictvím sňatku s Marii Tererzii ze Scheidlerů. V druhém desetiletí 18. stol. započala stavba zámku a úprava jeho okolí. Zámek byl vybudován s barokní koncepcí na půdorysu rovnoramenného ondřejského kříze jako komplex výškově odstupňovaných budov obklopujících čestný dvůr podle osy sever – jih, který je na severu uzavřen řadou alegorických soch z dílny Matyáše Brauna. Na projektu pracoval s největší pravděpodobností Goivanni Battista Alliprandi. Ve své původní podobě patřil veltruský zámek k nejvýznamnějším dílům vrcholného období barokní architektury v Čechách, a to i přes jeho pozdější úpravy. Současně se zámkem se rozvíjel i park a zahradní úprava dle dobového vkusu.
V budování veltruského panství dále pokračoval syn Václava Antonína Chotka, Rudolf Chotek, který svého otce následoval nejen v budování veltruského panství, tak ve významných státních funkcích u vídeňského císařského dvora. Kolem roku 1740 vznikl nový hospodářský dvůr, kam byly odsunuty hospodářské funkce z budov obklopujících nádvoří. Po roce 1750 nechal Rudolf Chotek rozšířit hlavní budovu zámku zvětšením křídel na dvojnásobek jejich původní délky a později došlo ke stavebnímu scelení nádvorních bočních budov. Postupně rozšiřoval i pozemkový majetek v okolí. V této podobě přivítal zámek panovnici Marii Terezii, která jej navštívila na základě pozvání hraběte Rudolfa Chotka, jenž zde v srpnu 1754 pořádal tzv. „Velký trh tovarů království českého“. Jednalo se vlastně o první vzorkový veletrh na světě s použitím katalogů.
Protože Rudolf neměl mužského potomka, stal se dalším majitelem zámku jeho synovec Jan Rudolf Chotek (1748-1824), za jehož éry dosáhla nejvyšší úrovně především úprava veltruského zámeckého parku. Bezprostředním podnětem k úpravám veltruského „Ostrova“ byly povodně v letech 1784 a 1785, které se projevily v nové koncepci veltruského parku a v počátku regulace Vltavy. Byla tak završena proměna areálu k rozsáhlému přírodně krajinářskému parku v podobě vrcholného typu tzv. „okrasného statku“ (ferme ornée), kdy hospodářsky využívané plochy, byly jeho přímou součástí, ale i estetickým komponentem. V parku vznikla na přelomu 18. a 19. století celá řada drobných architektur, pavilonů, mostků, plastik.Toto období je spojeno především s činností Jana Filipa Jöndla, který po roce 1804 zasáhl také do podoby zámku. Ten byl klasicistně upraven, boční křídla získala patrovou nástavbu a kuželová střecha válcového jádra hlavní budovy byla nahrazena nynější kupolí. K datu úmrtí Jana Rudolfa Chotka tvořilo panství ucelený majetkový komplex tvořený zámkem, osmi poplužními dvory, šesti ovčíny, pivovarem, vinopalnou, čtyřmi vápenkami, vápencovým lomem a mlýnem.
Dalším majitelem se stal Jindřich Chotek, který završil období rozkvětu Veltrus. Od druhé poloviny 19. století však panství začalo upadat a hospodaření postupně ustávalo. Poslední majitelé zámku Karel a Livie Chotkovi poskytli za druhé světové války zámek Hitlerjugend, kterou v květnu 1945 vystřídala Rudá armáda. Po roce 1945 byly zámek a park prohlášeny za státní kulturní majetek. Nyní je areál ve správě Národního památkového ústavu a v roce 2002 byl prohlášen za národní kulturní památku. Celý areál byl zásadně poškozen povodněmi v roce 2002 a dosud probíhá jeho obnova.
Park
Příchod hrabat Chotků z Chotkova a Vojnína na sklonku 17. století znamenal spojení přirozených původních porostů a výtvorů přírody s citlivým kulturním utvářením krajiny, korespondujícím s budováním letního šlechtického sídla v duchu vrcholně barokních norem.
Současně s ním se vyvíjel park a zahradní úprava dle dobového vkusu. V tomto směru byla rozhodující činnost tří nejstarších generací Chotků. Zakladatel zámku Václav Antonín Chotek vybudoval nevelkou zahradu v nejbližším okolí zámku v tzv, francouzském stylu, doplněnou fontánou, řadou soch a váz. Tato zahrada se rozkládala na jižní louce směřující ke kanálu. Na ni pravděpodobně navazovaly záhony zelinářského typu. Dnes květinovou úpravu jižní strany připomíná záhon osázený růžemi, ledovkami, eševeriemi a seneciem.
Druhý majitel hrabě Rudolf Chotek navázal barokně – klasicistní úpravou krajiny tvořenou především lesními průseky, remízky a alejemi a udržoval jižní francouzskou zahradu.
Podstatná část parku byla však třetím majitelem Janem Rudolfem Chotkem utvářena v novém slohovém náhledu na přírodu, rozvíjejícím se od poloviny 18. století v podobě tzv. přírodně-krajinářského parku. Podstatou takto nově koncipovaných parků se stala myšlenka napětí a kontrastu, příkrý rozpor přísnosti a uzavřenosti architektury a volnosti a divoké přirozenosti přírody, která ji obklopuje. Jan Rudolf Chotek ve spolupráci s významnými teoretiky zahradnického umění (W.Chambers, Ch.Hirschfeld, J.F.Jöndlem, A.Archem.R.van der Schottem) dovedl veltruský park k jeho největší slávě.
K závažné změně v koncepci parku došlo po dvou povodních na počátku 18. století, kdy byl park vážně poničen, a jedno z říčních ramen vyschlo. Jan Rudolf Chotek proto nechal kanál uměle zavodnit. Barokní park nebyl obnoven, místo toho budoval Jan Rudolf moderní anglický park podle teoretických východisek Ch. L. Hirschfelda. Součástí parku se stalo koryto umělého vodního kanálu, kde se panstvo mohlo projíždět na lodičkách, k zábavě a odpočinku sloužila řada romantických staveb. V parku bylo možné spatřit lužní les, oboru, ale také 100 hektarů polí, pastvin a sadů, jež byly základem koncepce tzv. okrasného statku, jakožto nejdokonalejší krajinářské úpravy, která poskytuje nejen potěšení, ale i užitek. Součástí okrasné koncepce se tak stala i lidská práce, stáda hospodářských zvířat, snopy obilí nebo třeba seno svážené na žebřiňácích.
Nedostatečná péče již od konce 19. století a povodeň v roce 2002 způsobily, že tento mimořádně unikátní park se nyní nachází v kritickém stavu. Pro jeho záchranu byly v prvé řadě zpracovány odborné posudky a projekty optimální obnovy, dalším krokem je získávání dostatečných finančních prostředků na jejich realizaci.
Prohlídkové okruhy
Hlavní budova zámku je z důvodu rekonstrukce pro veřejnost uzavřena, v areálu zámku však můžete navštívit historické skleníky či absolvovat cykloprohlídku zámeckým parkem, v části hlavní zámecké budovy je instalována výstava “Jak se opravuje památka”.
Jak se opravuje památka – prohlídka s průvodcem – Výstava o práci geodetů, statiků, architektů a restaurátorů v budově zámku, která prochází celkovou rekonstrukcí.
Prohlídka historických skleníků a zahrady s průvodcem – Výklad o historii zámku, parku, prohlídka skleníků s unikátním, dodnes funkčním, kanálovým vytápěním a květinovým sortimentem, doloženým od 18. století. Dále pak ukázky pěstebních postupů a parkový
ch úprav
Cyklotrasa s průvodcem – Okruh s výkladem po vybraných architektonických a přírodních zajímavostech parku. Možnost zapůjčení jízdního kola za poplatek 50,- Kč a vratnou zálohu 1 000,- Kč.
Kulturní akce na zámku Veltrusy
Dostupnost
Autem: D8 (Praha – Teplice) exit 9 (Úžice), dále po silnici č. 608 do Veltrus
Autobusem: Praha (Kobylisy) č. 370, 372, stanice Veltrusy
GPS: Loc: 50°16′40.039″N, 14°19′49.03″E
V okolí zámku
V zámeckém parku: Chrám přátel zahrad a venkova – Dórský chrám – Pavilon Marie Terezie – Egyptský kabinet a most se sfingou – Památník Richarda Van Der Schotta – Laudonův pavilon
zámek Nelahozeves (3,5 km) – zámek Mělník (18 km) – zřícenina hradu Okoř (11 km).
Navštivte další hrady a zámky středočeského kraje.
Otevírací doba
Zámecký park: celoročně od úsvitu do soumraku
Zámecké nádvoří: duben, řijen: So, Ne 8:30 – 17
květen, září: Út – Pá 8:30 – 17, So, Ne 8:30 – 19
červen – srpen: Út – Ne 8:30 – 19
Historické skleníky a zahrady
červen: So, Ne 10 – 11, 13 – 16
červenec – srpen: Út – Ne 10 – 11, 13 – 16
září: 4., 5.9. a 11., 12.9. 2010 So, Ne 10- 11, 13 – 16
prohlídky se konají každou hodinu
Výstava Jak se opravuje památka:
květen – so, ne 9 – 11, 13 – 16
červen do 15. 6. – so, ne 9 – 11, 13 – 16
červen od 15.6. – srpen: Út – Ne 9 – 11, 13 – 16
září-říjen – so, ne 9 – 11, 13 – 16
Cyklotrasa s průvodcem:
květen: od 15. 5. 2010 So, Ne
červen: So, Ne
červenec, srpen: Út – Ne
září: So, Ne
Prohlídky v 10, 13, 15hod
Vstupné
Historické skleníky a zahrady:
plné 40,- Kč; snížené 30,- Kč; rodinné 110,- Kč
Výstava Jak se opravuje památka a Cyklotrasa s průvodcem
plné 50,- Kč; snížené 30,- Kč ; rodinné 130,- Kč Veltrusy
Kontakt:
Zámek Veltrusy, Ostrov 59
277 46 Veltrusy
tel.: +420 315 781 146
fax: +420 315 781 468
www.zamek-veltrusy.cz
Interneotvé stránky: http://www.zamek-veltrusy.cz
