První zmínky o městu pochází z 12. století. Od roku 1408 obdrželo plná městská práva. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou, kde mezi nejvýznamnější stavby patří zámek (původně hrad z 12. století), dále gotický chrám sv. Mikuláše, původně gotická radnice, renesanční luteránské gymnázium, židovské synagogy a částečně zachované opevnění s hradební bránou. Od 17. století byla při městě samostatná židovská obec – dochovaný židovský hřbitov s barokními náhrobky pochází ze 17. století.
Památky a zajímavosti
Zámek
Původní hrad byl postaven kolem roku 1230. Je to jeden z nejstarších kamenných šlechtických hradů na Moravě. Románsko-gotický hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Po požáru roku 1723 byl přestavěn barokně. Prvními známými majiteli byli pánové z Meziříčí. V průběhu staletí se vystřídalo 13 šlechtických rodů. Poslední z nich, Podstatzští – Lichtensteinové, odešli v roce 1948 do zahraničí a zámek byl zestátněn. V roce 1995 budovu restituovali. V zámku je umístěno Muzeum Velké Meziříčí. V sousedství zámku se nachází rozsáhlý zámecký park, který je volně přístupný. Přetíná ho dálniční most Vysočina. Poblíž dálničního mostu je instalován dřevěný krytý most, původně umístěný v Krásněvsi.
Farní kostel sv. Mikuláše
První zmínka o kostele ve Velkém Meziříčí je kroku 1317. Kostel je zasvěcen svatému Mikuláši. Obrazy a vnitřní vybavení je barokní, hlavní oltář zkonce 19. století je pseudogotický. Ze starší doby se dochovala pouze gotická socha Madony. Kostelní věž patřila vminulosti městu. Byla dokončena po roce 1411. Vchod pod věží byl probourán až v 19. století, původní vchod byl ze severní strany. Současný portál je dílem sochaře Jiřího Marka. Na věži jsou hodiny snejvětším prosvětleným ciferníkem v ČR a šest zvonů. Několikrát do roka bývá věž přístupna pro veřejnost.
Radnice
Původně se konšelé scházeli v domě rychtáře, který stál v čele náměstí. Koncem 15. století od něj dům koupili. S připojením sousedního domu byla celá budova přestavěna v letech 1528–29. Od té doby v ní sídlí městská samospráva až dodnes. V přízemí má klenutý mázhaus s malovanými ornamenty na klenbách. V zasedací místnosti je dodatečně instalován gotický dřevěný strop ze zbořené hospody U Bílého anděla, která stávala naproti radnici. V květnu 1945 se radnice stala dějištěm protifašistického povstání, jehož obětem je věnována pamětní deska ve vestibulu. Poslední oprava proběhla vletech 1997–99.
Náměstí
Náměstí má nadmořskou výšku 425 m a je zhruba nejnižším místem ve městě. Již od 16. století je zdobí kašna se sochou sv. Floriána – ochránce před požárem. Do roku 1890 bývala socha kamenná, pak byla nahrazena litinovou, výrobkem železáren v Blansku. Mezi lipami je ukryta socha sv. Jana Nepomuckého na vysokém granitovém sloupu. Erb na sloupu připomíná jedny z majitelů města – hrabata z Ugarte. Blíže k radnici je umístěn pomník padlým z května 1945, který vytvořil akademický sochař Josef Klimeš.
Židovské památky
První zmínky o Židech v Meziříčí jsou z let 1497 a 1518. K většímu rozvoji osídlení však došlo až po třicetileté válce. Tehdy je znám židovský rychtář, rabín a Židé kupují pozemek na vybudování hřbitova.
V 18. století už tvořili židovští obyvatelé celou jednu třetinu z celkového počtu obyvatel Velkého Meziříčí. Živili se převážně obchodem a to buď drobným, nebo obchodem se lnem ve velkém. Někteří z nich měli také koželužny a klihárny.
Od poloviny 19. století však počet židovského obyvatelstva ve městě postupně klesal a roku 1942 židovská obec zanikla deportací zbývajících Židů do Terezína.
Z původních tří synagog starobylé židovské čtvrti se dochovaly dvě, z nichž goticko-renesanční Stará synagoga je v současné době využívána jako výstavní síň muzea. Do současnosti se zachoval rovněž židovský hřbitov, který je po předchozí dohodě možno zpřístupnit skupinám zájemců a část typického židovského osídlení s úzkými uličkami a domovními průchody.
Budova luteránského gymnázia
Renesanční palác vystavěla paní Alina Meziříčská z Lomnice roku 1578 jako sídlo latinské luteránské akademie. Stavebně je budova obdobou Palazzo Pompei ve Veroně. Autorem byl neznámý italský stavitel, který v té době dokončoval renesanční přestavbu zámku. Až do roku 1602 a krátce v roce 1620 zde byla umístěna luteránská akademie. Studovali na ní významní šlechtici té doby. Po zrušení byla budova prázdná a po třicetileté válce byla přeměněna na panský pivovar. Ten zde zůstal až do poloviny 20. století. Pak byla budova opravena a slouží ke kulturním účelům. Sídlí v ní městská knihovna.
Dálniční most Vysočina
Dálniční most je ojedinělý svými rozměry, výškou nad terénem i způsobem provedení. Nosnou konstrukci tvoří dva ocelové nosníky o celkové váze 6 tisíc tun. Pilíře jsou betonové. Výška mostovky je 77 metrů, délka přemostění činí 425 m. Jsou to vlastně dva mosty vedle sebe – pro každý směr jeden. Postaven byl v letech 1972-78.
Příroda v okolí
Přírodní park Balinské údolí
Celý park se nachází na území mikroregionu, západně od Velkého Meziříčí. Zaujímá 440 ha. Byl zřízen pro ochranu zalesněného údolí o délce 8,5 km s přirozeně meandrujícím tokem říčky Balinky. Údolní niva je široká 10 – 20 metrů. Od ní se na obě strany zvedají krátké strmé svahy, rozčleněné četnými svahovými údolími. Na ně navazují roviny, ze kterých vystupují výrazné hřbety. Území je významné z hlediska zachování přírodovědných a krajinářských hodnot i pro rekreaci.
Údolí Nesměř a dále po Oslavě
Stejně malebné a okouzlující prostředí nalezneme, vydáme-li se jihovýchodním směrem kolem řeky Oslavy po žluté turistické značce (Březinova stezka). Romantická krajina s naprostým tichem, občas doprovázeným ptačím zpěvem a vzdáleným šumem vodního toku, působí blahodárně na každou lidskou duši.
Na rozdíl od Balinky je zde koryto řeky Oslavy poseto mohutnými balvany, které jako by se stavěly do cesty proudící vodě. Ta mezi nimi různě kličkuje, šumí, bublá a ubíhá stále svou cestou. Najdeme zde také mnohá zákoutí a scenerie s naprostým tichem. Během cesty uvidíme též lidská obydlí, tzv. první hájenku, rekreační tábor u bývalé Eliášovy hájenky (dříve panského mlýna), odkud můžeme odbočit na zříceninu hrádku Templštejn. Odtud se vrátíme zpět na cestu, kterou jsme opustili, a zakrátko uvidíme kulturní památku Řihákův mlýn a pilu. Odtud můžeme odbočit vlevo na polní cestu, která nás dovede do Dolních Heřmani nebo pokračovat po vodě do malé vsi Oslavy (10,5 km).
Kalendář akcí
Výstava „120 let Muzea Velké Meziříčí“, Muzeum Velké Meziříčí 10. 8. – 29. 9. 2013
Vstupné: 10 Kč, pro návštěvníky muzea bude výstava součástí prohlídkové trasy.
Otevírací doba: červen – září: út – ne 9.00 – 12.00 hod., 13.00 – 17.00 hod.
Výstava "Šálek lahodného moku", Muzeu
m Velké Meziříčí 15. 5. 2013 – 31.10. 2013
Výstava je součástí prohlídkové trasy muzea. Otevírací doba: květen, říjen: so, ne, svátky 10.00 – 12.00 hod., 13.00 – 16.00 hod., v pracovní dny jen pro předem objednané skupiny (min. 15 osob), červen – září: út – ne 9.00 – 12.00 hod., 13.00 – 17.00 hod.
Interneotvé stránky: http://www.mestovm.cz
