Sbližování nově spojeného páru psů pralesních mohou právě v těchto dnech sledovat návštěvníci Zoo Praha. Bezmála dvouletá fena přicestovala z francouzské Zoo Amiens loni v listopadu a nyní se seznamuje s o tři roky starším psem, se kterým utvořila chovný pár.
„Francouzská samice psa pralesního byla vybrána koordinátorem Evropského chovného programu (EEP) jako vhodná partnerka samce z našeho odchovu. Případná mláďata by obohatila evropský chov, protože samotný samec je také velmi geneticky cenný a nepříbuzný ostatním psům pralesním na kontinentě, jeho otec k nám přišel až z Japonska. Doufáme tedy, že se letos dočkáme mláďat,“ nastiňuje plány kurátor savců Pavel Brandl.
Pes pralesní je středně velká psovitá šelma obývající území Střední a Jižní Ameriky od Panamy až po Peru, Brazílii a Paraguay. V jeho původní domovině jej ohrožuje především rozšiřování zemědělské půdy způsobující ztrátu nedotčeného habitatu, nedostatek kořisti v důsledku nelegálního lovu a v neposlední řadě zvýšené riziko nákazy smrtelnými chorobami od domácích psů. Z těchto důvodů je řazen na Červeném seznamu IUCN do kategorie téměř ohroženého druhu.
První zvířata přišla do Zoo Praha v roce 1988 a dosud se zde podařilo odchovat více než padesát štěňat. Chov těchto psovitých šelem je přitom dnes v zoologických zahradách spíše výjimečný i proto, že při odchovu mláďat jsou psi velmi citliví na jakékoliv vyrušování.
„Sbližování obou zvířat proběhlo bezproblémově. Samice si nejprve sama prošla a označkovala výběh. Není bez zajímavosti, že tak učinila při stání na předních nohou v takzvané stojce, aby značku umístila co nejvýše. Samec to poté zase přeznačkoval a o fenu ihned začal projevovat zájem. Nyní všude chodí spolu, dokonce i spí přituleni v noře,“ popisuje první společné dny páru vrchní chovatelka malých savců Denisa Zběhlíková.
Návštěvníci Zoo Praha si psy pralesní mohou prohlédnout v areálu malých amerických šelem nedaleko výběhu ledních medvědů. Bedlivý pozorovatel rozliší od sebe obě šelmy nejen díky drobnějšímu vzezření samice, ale prozradí ji také její tmavší srst, která je vlastní spíše mláďatům. O tři roky starší samec je již světlejšího zbarvení typického pro dospělce.
