Svatá Hora u Příbrami. Mariánská barokní perla v srdci Čech

Svatá Hora je živým poutním místem. Pokud chcete poznat vše, co nabízí, navštivte ji a nejlépe v době bohoslužeby. Vystoupejte po 365 schodech z Příbrami ke Korunovačnímu oltáři. Ve schodišti je jich 343 a jsou 400 metrů dlouhé.

Svatá Hora je především poutním místem. Veřejnosti je areál otevřen v následující časy:

Bazilika

Jádrem baziliky je středověký kostelík, v 17. století zvýšený a obklopený ze všech stran kaplemi. Nejdříve byly postaveny boční kaple sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského, nad nimi oratoře s pavilóny a mezi nimi, nad vlastní svatyní, velká Mariánská věž. Na straně východní i západní vznikla trojice otevřených kaplí.

Uprostřed je kaple Navštívení Panny Marie. Zbudována byla nákladem Bernarda Ignáce z Martinic roku 1661. Původní fresky v kapli i iluzivní oltář namaloval Jan Kryštof Christl v letech 1667–1672, autorem oltáře z roku 1928 je Richard Klenka. Kaple bývá označována také jako Korunovační, roku 1732 zde byla prvně korunována soška Panny Marie Svatohorské.

Svatohorské schody

O nejstarších dřevěných, otevřených schodech, je zmínka roku 1658. Stavba prvních krytých schodů byla zahájena roku 1670, současnou podobu získaly v letech 1727–1728. Uvádí se, že schodů je celkem 365, včetně schodiště ke Korunovačnímu oltáři. Ve schodišti je jich 343 a jsou 400 metrů dlouhé.

Klášter

Proboštství nebo rezidence je jednopatrová barokní dvoukřídlá budova, která byla postavena podle plánů Carla Luraga a P. Benjamina Schleyera. Nová klášterní budova v severní části areálu byla postavena v letech 1884–1885 podle návrhu příbramského architekta Antonína Bastla. Ve staré části kláštera, proboštství, se nachází kaple v patře, v přízemí potom refektář.

Na chodbě v patře proboštství jsou k vidění portréty významných osobností, spjatých s dějinami Svaté Hory: arcibiskupa Arnošta z Pardubic, arcibiskupa Valdštejna, biskupa Johanna Rudolfa Šporka, Bernarda Ignáce z Martinic, Přibíka Jeníška z Újezda a dalších. Všechny portréty jsou olejomalby ze 17. a 18. století ve zdobených vyřezávaných rámech.

Ambity

Ústřední svatyně – bazilika – obklopená kaplemi stojí na obdélné kamenné terase v nádvoří vymezeném ambity. Jako ambit je označována klenutá, dovnitř otevřená chodba. Svatohorské ambity tvoří obdélník a byly vystavěny v letech 1659–1670 podle návrhu stavitele Carla Luraga a jezuity P. Benjamina Schleyera, tehdejšího správce Svaté Hory.

Ambity mají na severní a jižní straně po devíti, na východní a západní po sedmi klenebních polích. Nároží ambitů vyplňují uzavřené, v půdorysu osmiboké kaple, zastřešené zvonovou střechou s lucernou. Na severní straně je hodinová věž. Z vnějšku u severovýchodního nároží stojí patrová rezidence a na téže straně je vchod na svatohorské schody.

Poutní areál je bezbariérově přístupný.