Zřícenina Zvěřinec

Nazývat Zvěřinec zříceninou nebo dokonce snad hradem by bylo možné jen s využitím notné dávky fantazie. Prakticky celý byl totiž dřevěný a Husité ho v rámci svého tažení vypálili. Pokud byste místo posuzovali bez přihlédnutí ke známé historii, pak by patřilo spíše mezi místa s výhledem. Rozhled po kraji je tu opravdu pěkný, ač nejvíc vynikne na podzim, kdy opadá listí z okolních stromů.

Podívat se do historie a zkusit sestavit původní podobu Zvěřince není úplně snadné. Musíte pečlivě projít okolí zříceniny a pátrat po pozůstatcích zdí. Nejsnáze identifikovatelná, ostatně také kvůli značení, je bývalá strážní věž, která v současnosti slouží rovněž jako vyhlídka do kraje. Na jedné ze skalních stěn je v této části také pamětní deska K.H. Máchy, který si ho údajně velmi oblíbil. Zlí jazykové však tvrdí, že jeho častá návštěva zříceniny vyplývala spíše z jeho přebývání u příbuzných v blízkých Měšeticích, než pro osobní sympatie k místu.

Dát dohromady další části hradu je však složitější. Z rozsáhlého předhradí se bohužel nic nedochovalo. Začít tedy musíte u vstupní brány, dnes už spíše u dvou zarostlých kopců rozdělených cestou, a přes zbytky někdejšího vyzděného příkopu pokračovat k dalším torzům zdí. Narazíte na velké hromady zbytků kamenů, pocházející nejspíš z nádrže na vodu, s trochou štěstí rozpoznáte i nepatrné zbytky další zástavby. Bez půdorysu sestaveného v historických knihách si však i přes pečlivé prohledání místa původní podobu Zvěřince těžko sestavíte.

Pozitivní energie

Největší zvláštnost Zvěřince však odhalí energeticky vnímaví lidé. Všichni se shodnou, že celý prostor bývalého hradu vyzařuje pozitivní energii, přičemž nejsilnější je v místě bývalé strážní věže. Ostatně už při cestě po červené turistické značně narazíte na několik menhirů s podobným energetickým polem.

Celá oblast, zahrnující mimo jiné i Husovu kazatelnu, je vůbec z tohoto hlediska hodně zvláštní. Na poměrně malém akčním rádiu se vyskytuje řada energetických míst, ať už s pozitivní či negativní energií. Místní obyvatelé navíc tvrdí, že na zdejším kopci i v blízkém okolí se dodnes dějí zvláštní věci. V místech bývalého hradu jsou v noci vidět svítící okna a malé děti zde mají tendenci vyprávět dosti neobvyklé příběhy. Vše se sice odehrává nahodile, nicméně podtrhuje mystičnost tohoto místa. Zdali tomu uvěříte však záleží na vás.

Proč navštívit?

Zříceninu Zvěřinec bych tedy doporučoval spíše jako místo pěkné odpolední vycházky zdejším lesem, než jako součást výpravy po zříceninách. Místo je zajímavé z hlediska okolní přírody, výhledu a pro citlivější jedince i z energetického hlediska.

Stručná historie

Nejstarší písemná zmínka o Zvěřinci je z roku 1362. Píše se v ní o Martinu ze Zvěřince, který také nechal hrad postavit. Kolem roku 1412 hrad koupil Václav, horlivý stoupenec Mistra Jana Husa, a na Zvěřinci nabídl Janu Husovi pohostinství. Mistr ho přijal a v roce 1413 zde nějakou dobu pobýval, aby kázal venkovskému lidu. V polovině 15. století se majiteli hradu stali Růtové z Dírného. Nelze však jednoznačně doložit, zdali jej nechali zpustnout nebo zdali byl dobyt a vypálen. Historici se však přiklánějí k druhé variantě. O hradu se pak píše až při prodeji Mikuláši Mědenci z Ratibořic v roce 1539, ovšem je zmiňován jako pustý.

Jak se tam dostanete

Nejsnazší je to z Dolního Matějova po červené turistické značce, není to snad ani kilometr chůze. Další, o trochu zajímavější možností, je vypravit se z obce Boudy po naučné stezce respektive žluté turistické značce.

Objekt je volně přístupný