Oblíbenost světce svatého Mikuláše dokáže mnohým z nás zamotat hlavu skoro stejně, jako Panna Marie. Mnoho kostelů respektive chrámů totiž bylo zasvěceno těmto svatým a nikdo už moc neřešil vzájemnou vzdálenost. Typickým příkladem budiž právě kostel svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí, který uctívá stejného světce, jako nedaleký chrám s charakteristickou kopulí.
Kostel sv. Mikuláše patří Československé církvi husitské, která kromě bohoslužeb pořádá i pravidelné koncerty, prakticky každý den od páté hodiny večerní, v letní sezóně od šesté. Právě v souvislosti s hudební produkcí si zaslouží zmínku zdejší varhany pocházející z druhé třetiny 18. století. Trojdílná barokní dřevěná část varhan je bohatě zdobená a lemovaná postavami andělů. Samotný varhanní stroj byl však v roce 1949 nahrazen za novější.
Patrně nejzajímavější částí kostela jsou stropní fresky zobrazující životy světců sv. Mikuláše, sv. Benedikta a motivy ze Starého zákona. V letech 1735-1736 je vytvořil bavorský malíř Kosmas Damián Assam. Z původního bohatého zařízení však mnoho nezbylo. Kromě zmíněných varhan je to ještě hlavní oltář z umělého mramoru (1737) a velmi jednoduchá dřevená kazatelna. Výzdobu kostelu doplňují čtyři freskové obrazy se zlacenými štukovými rámy.
Stručná historie
Kostel byl postaven v letech 1732-1737 na místě vyhořelého románského farního kostela. Stavby se ujal jeden z nejproslulejších barokních projektantů, Kilián Ignác Diezenhofer, podle jehož plánu svatého Mikuláše postavil Johann Michal Fitz. Roku 1737 byl kostel vysvěcen a sloužil pro potřeby Benediktů. Poté, co přestal sloužit jako klášter byl rozprodán. Později ho však vykoupil magistrát. Od roku 1920 je v majetku československé církve husitské.
Otevírací doba
Po-Ne: 10-16 (mimo bohoslužeb a koncertů)
Vstup zdarma
Interneotvé stránky: http://www.svmikulas.cz/