Kunětická Hora (zřícenina hradu)
6. 2. 2007
Pozdně gotický hrad Kunětická hora přímo vybízí k navštívení. Už tím, že na vás z dáli shlíží ve své monumentálnosti a narušuje tak okolní, jinak poměrně rovinatý terén. Připočítáte-li k tomu zajímavou historii, kdy se zde scházeli stoupenci husitství, do seznamu hradů k návštěvě si ho zařadí mnoho z nás.
Náhled do historie
Kunětická hora jako taková vznikla ve třetihorách, kdy její láva tuhla pod povrchem, není tedy sopkou v pravém slova smyslu. V okolní rovinaté krajině působí jejích 82 metrů však více než majestátně. Podle dostupných pramenů však nebyla dlouho osídlena, písemné materiály existenci hradu zmiňují až do počátku 15. století spíše nepřímo. Z provedených archeologických výzkumů však vyplývá, že rozsáhlý hradní komplex zde stál už v druhé polovině 14. století. Dosud se však nepodařilo určit zakladatele.
Většího významu nabyla Kunětická hora na počátku 15. století. V roce 1420 se zde schází stoupenci husitství z řad z východočeské šlechty, kteří stojí proti oficiální církvi. Poté, co v roce 1421 podnikli úspěšný útok na dobře opevněný opatovický klášter, stal se hrad strategickým místem. Obsadil ho husitský hejtman Diviš Bořek a přestavěl pro potřeby Husitů. Hrad získal rozsáhlé a dobře opevněné předhradí.
Dalším důležitým datem v historii hradu se stal rok 1491, kdy byl po finančním krachu Jindřicha z Minsternberka odprodán Vilémovi z Pernštejna. Ten se pustil do největší přestavby v historii hradu a proměnil ho během necelých 60-ti let v zámecké sídlo. Vznikly zde mimo jiné společenské sály, reprezentativní místnosti, kaple a rytířský sál v přízemí s pro Pernštejny charakteristickými klenbami.
Zkázou se stal rok 1560, kdy zadluženou Kunětickou horu Jaroslav z Pernštějna prodal královské komoře. Chátrajícímu hradu zasadilo roku 1645 těžkou ránu švédské vojsko a dorazila ho těžba kamene v 19. a 20. století, která vyvrcholila zřícením západní a jihozápadní části hradu do lomu.
Hradní opevnění
Hrad se svým opevněním neodmyslitelně zapsal do dějin architektury svým opevněním. Mezi nejzajímavější části patří koridory vybudované Pernštejny. Ti obklopili hrad širokým parkánem (s výjimkou západní strany) a na severní straně hradbu zdvojili. Uvnitř pak byl udusán pevný taras, na němž mohla stát děla. Vnější pás opevnění pak chránily tři strategicky umístěné bašty s brázděnými ochozy a strážními věžičkami.
K tomuto vnitřnímu opevnění se na severovýchodě připojovalo předhradí, které mimo jiné také chránilo přístupovou cestu k hradu. Sloužila k tomu okružní zeď, kterou uprostřed doplňovala obranná věž a hradní brána, k níž vedl dlouhý, z části padací most vedoucí přes široký vyzděný příkop. Zbytek přístupové cesty sevřely hradby v úzký koridor.
Největší pozornosti se však těší mohutné rondely, neboli okrouhlé bašty umožňující obranu hradu podél hradeb. Sestávaly se z kruhové plošiny obklopené hliněným valem, které nahoře zakončovala široká rovná terasa s kamennou zdí, kam se stavěla děla. Nad nimi pak byl krytý ochoz pro střelce z palebných zbraní.
Očima návštěvníka
Ať už vyrazíte od nedaleké Perníkové chaloupky nebo parkoviště samotného hradu, musíte překonat trochu prudší kopec po široké asfaltové cestě. Po většinu cesty se máte na co koukat, ať už na hrad samotný, případně výhledy v okolí. Těsně pod vrcholem zaujme hradní studna, která byla původně hluboká více než 70 metrů. Během let se však zasypávala a i po nedávném vyčištění dosahuje její hloubka jen přibližně třetiny (23 metrů) původní hloubky. V rámci rekonstrukce byl totiž obnoven i rumpál, který příležitostně předvádějí.
Hrad si můžete projít sami, případně bude-li skupina větší než pět osob, lze si připlatit celkem symbolickou sumu za průvodce. Subjektivně nejzajímavější je reprezentativní Rytířský sál se sklípkovou klenbou a hladomorna. V patře pak potěší oko hradní zbrojnice. Osobně bych však z celé prohlídky vyzdvihnul návštěvu věže, která je nejvyšším místem celého regionu. Za dobré viditelnosti spatříte nejenom Železné hory, Orlické hory, ale také Sněžku. V blízkosti hradu je sice vyhlídka do okolí s rovněž zajímavou scenérií, ale na věž to nemá.
Jak se tam dostanete
Nejsnazší je to autem z Pardubic do obce Ráby. Budete pokračovat dál a volitelně buď za vesnicí zahnete k Perníkové chaloupce (značená odbočka) nebo dojedete až k parkovišti hradu, odkud vede značená cesta.
Otevírací doba
- duben: so-ne 10-16
- květen-srpen: út-ne 9:30-17:30
- září: so-ne 10-17
- říjen: so-ne 10-16
vstupné: 40 Kč / 30 Kč (příplatek za průvodce 5 Kč /osoba)
