Pokud zavítáte do Třeboně, rozhodně neopomeňte navštívit místní zámek, který se nachází v těsné blízkosti náměstí. Třeboňský zámek patří k největším zámeckým komplexům v České republice.
Zámek Třeboň je od roku 1958 národní kulturní památkou, dnes ho spravuje Národní památkový ústav, je tedy ve vlastnictví státu a je přístupný veřejnosti. Zámek je spojený s mocnými rody Rožmberků a Schwarzenbergů. Říká se, že na tomto zámku bádal známý alchymista Edward Kelly. Renesanční zámek stojí na jihozápadní straně historického centra města, kde v těchto místech dříve stával panský dvorec, později přestavěný na kamenný hrádek, poprvé byl zmiňován roku 1374. V roce 1366 město Třeboň odkoupili od pánů z Landštejna jejich příbuzní, Rožmberkové a založili zde augustiniánský klášter. Povýšili původní osadu na poddanské město, které se těšilo rychlému rozvoji. Vok z Rožmberka se roku 1479 ujal vlády nad rožmberským majetkem a vybral si Třeboň za své sídlo. V 16. století, po velkém požáru byl zámek opravován a byl rozšířen.
Prohlídková trasa Rožmberské renesanční interiéry nám připomíná dobu posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka. Dvořanská světnice působí honosně. Celému prostoru vévodí zrcadlová klenba, v jejímž středu je namalován rožmberský jezdec, symbol urozenosti a mocnosti rodu. Jídelna je vybavena renesančním nábytkem, ale i sadou číší, pohárů a nádobí. Knihovna ukazuje sběratelské vášně posledního vladaře Petra Voka. V „kunstkomoře“ se setkáváme s další sběratelskou aktivitou Petra Voka. Můžeme obdivovat sbírku kompasů, navigačních přístrojů, ale i matematické instrumenty, nebeské sféry, dalekohledy, modely i hračky, stolovací nádobí, růženec z korálů, architektonické makety, voskové plastiky, textil, koberce, skelety zvířat či portréty šlechticů. Další prohlídková trasa Soukromá schwarzenberská apartmá nám představí celkem 11 místností, kde členové rodiny žili ještě v minulém století. Salon knížete je zařízený v duchu dobové módy 2. poloviny 19. století s dřevěným intarzovaným obložením stěn. Pracovna patřila knížeti Adolfu Josefovi, jehož portrét visí nad psacím stolem. Ložnici knížete vévodí postel z druhé poloviny 19. století. Salon kněžny je reprezentačním prostorem určeným pro společenská posezení s rodinou a přáteli. Jídelně dominuje velký stůl s jídelním servisem z uherské porcelánky Herend a bohatý lustr z barevného skla benátského typu.
Součástí zámku je i rozsáhlý zámecký park, který rozhodně stojí za návštěvu.
Zdroj a více informací najdete na: www.zamek-trebon.cz
