Náměstí republiky v Plzni nabízí mnoho zajímavého
24. 6. 2022
Na náměstí Republiky v Plzni se nachází klenot – renesanční radnice. Je považována za jednu z nejhezčích renesanční radnic na sever od Alp. K tomuto plzeňskému náměstí dále neodmyslitelně patří tři zlaté kašny. Jedni je milují, druzí je nemohou vystát, pojďte si na ně udělat svůj názor.
Radnice na náměstí Republiky v Plzni
Radnice byla postavena podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia v 16. století. Byla to jedna z prvních renesančních radnic na našem území, patří k nejcennějším domům ve městě. Vstupní hala v přízemí je volně přístupná veřejnosti. Prostor, který ve své době býval největším zastřešeným veřejným prostorem ve městě, a který současně sloužil jako zbrojnice, je nyní využíván pro příležitostné výstavy. V místnosti za vstupní halou je umístěn model historického jádra města Plzně v měřítku 1:200. V prvním patře se nalézá hlavní obřadní síň, kde se uskutečňují svatby a další společenské události. Ve druhém patře najdete Sněmovní sál, kde se konají veřejně přístupná jednání a zasedání Zastupitelstva města Plzně. Na radnici můžete zajít na komentovanou prohlídku, ale pouze v rámci Plzeňských oslav vzniku republiky 28. října. Radniční budova je ozdobena sgrafity, která vznikla až počátkem 20. století. Autorem sgrafit je architekt Jan Koula. Mají vyobrazení plzeňského městského znaku, tří českých panovníků: Václava II., Jana Lucemburského a Rudolfa II.
Sousoší Spejbla a Hurvínka v Plzni
Loutku Spejbla poprvé načrtl Josef Skupa v roce 1919 a loutky vytvořil řezbář Josef Nosek. Po roce se Spejbl dostal na jeviště a v té době ho bylo možné vídat společně s Kašpárkem. V roce 1926 přišel na scénu neposedný synek Hurvínek a popularita těchto loutek šla bleskově vzhůru. Bronzové sousoší Spejbla a Hurvínka se nachází také na plzeňském náměstí Republiky. Umělecké dílo bylo vytvořeno ke 100. výročí vzniku loutky Spejbla. Loutky mají pohyblivé hlavy a Hurvínkovi se protáčejí oči. Autorkou sochy je umělkyně Lea Vivot. Její typická tvorba jsou bronzová sousoší v životních velikostech, často i kontroverzní. Součástí sousoší bývají i lavičky.
Zlaté kašny
Kašny umístěné v rozích plzeňského náměstí zde stávaly už od středověku. V druhé polovině 19. století došlo k jejich odstranění. Trojice kašen se ve své moderní podobě vrátila až v roce 2010, autorem je architekt Ondřej Císler. Do nádrží z černé čínské žuly padá voda z pozlacených chrličů symbolizující anděla, chrtici a velblouda, což jsou motivy z plzeňského znaku. Černozlatá barva fontán ladí s mariánským morovým sloupem umístěným ve čtvrtém rohu náměstí.
Zdroj a více informací naleznete na: www.visitplzen.eu, plzenoviny.cz
