Město Kyjov je známé nejen díky folkloru
27. 4. 2022
Každé léto se zde konají folklorní slavnosti, město Kyjov má spousty dalších zajímavostí, díky kterým stojí toto malebné město za návštěvu. Radnice je bezesporu nejdůležitější kyjovskou památkou. Další pýchou je zámek v Kyjově, který je chráněn jako kulturní památka, v současnosti je sídlem Vlastivědného muzea.
Radnice má svou galerii
Radnice byla postavena v letech 1561 až 62 italskými staviteli. Stavba dosahuje výšky 39 metrů a je široká 22 metrů. Jedná se o jednopatrovou stavbu s vysokou atikou, nárožním arkýřem a představěnou věží. Hodiny na radniční věž nainstaloval roku 1903 místní hodinář Gonic, v roce 1930 je nahradily hodiny nové. V hlavním portálu kyjovské radnice je umístěn vzorový exemplář českého lokte, který sloužil k porovnání poctivosti měřidel na přilehlém tržišti. Nad vchodem do radnice můžete spatřit kamenný latinský nápis: „Tato radnice začala se budovati roku 1561 a byla dobudována 1562 za primátora Václava Bzeneckého staršího. Bohu, jenž pomocí svou nám umožnil skončit práci, za jeho přispění vzdána buď chvála a čest.“ Během staletí prošla mnoha interiérovými i exteriérovými úpravami, v poslední době zejména opravou sgrafit. Radnici několikrát postihly požáry a poničily ji vichřice. Radnice je v současné době sídlem městského úřadu, v moderní přístavbě dvorního traktu naleznete Radniční galerii, ve které vystavují svá díla profesionální i amatérští výtvarníci z regionu, své práce zde také prezentují školy a různá sdružení či spolky.
Renesanční zámeček
Zámeček se nachází v nejstarší části města, jedná se o nejstarší dochovanou stavbu ve městě. Byla postavena tehdejším majitelem Kyjova Janem Kunou z Kunštátu v 16. století jako panské sídlo. Po roce 1548, kdy se Kyjov stal městem královským, zámeček připadl městu a během staletí sloužil různým účelům jako například fara, kasárna, nemocnice či škola. V roce 1911 prošla stavba celkovou rekonstrukcí a byla vyzdobena sgrafity akademickým malířem Jano Köehlerem. Letopočty na fasádě upozorňují na nejdůležitější data z dějin Kyjova a Köehler zde zachytil i vlastní podobu. Zámeček je nyní sídlem Vlastivědného muzea, naleznete zde stálou archeologickou expozici, dále také etnografickou a expozici Příroda Kyjovska.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
V roce 1626 daroval kardinál pozemek městu Kyjov k výstavbě kostela ke cti Panny Marie a Cyrila a Metoděje. Trvalo takřka sto let, než byl v Kyjově na náměstí postaven a vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie. Základní kámen ke kostelu byl položen v roce 1713, dokončen byl roku 1720, vysvěcen pak 1723 a v roce 1784 byl po zavření kostela nad zámečkem určen jako farní. Jedná se o jednolodní kostel s klenutou barokní klenbou. V roce 1734 k němu byla z jižní strany přistavena boční loď. Nad portálem je umístěna kartuš se znakem Jana Adama z Lichtenštejna, který se díky štědrému daru zasloužil o dostavění kostela. Nad ní je ve sgrafitovém rámu Madona s dítětem od již zmiňovaného výtvarníka Köehlera. Pod kostelem je kapucínská hrobka se 40 rakvemi, kvůli kterým byla podlaha kostela značně zvednuta. Kostel dnes slouží především jako svatostánek věřících.
Zdroj a více informací najdete na: www.mestokyjov.cz
