Jak se sbalit na túru
2. 8. 2013
Ani davy výletníků, kteří v trenýrkách a žabkách dobývají vrcholy hor, nemohou rozumného člověka odradit od sympatií k pevným botám a příslušnému turistickému vybavení. Jakkoliv je jeho kvalita důležitá, není nutno plenit outdoorové obchody a plést si výlet do Krkonoš s himálajskou expedicí. Pojďme si projít nejdůležitější potřeby.
Nepodceňujte boty. Musí být pevné, pokud možno nepromokavé, s dobrou podrážkou, vždy dobře prošlápnuté. Úplně nové boty nepatří na skutečnou túru, ledaže se z ní můžeme kdykoliv vrátit. Naopak, příliš sešlapané podrážky mohou přichystat nepříjemné překvapení už na suché horské trávě, co teprve na mokrém sněhovém poli.
Trekové hole se mohou hodit při dlouhých sestupech, větší zátěži, na sněhu nebo při subjektivní nejistotě chůze. Chcete-li si hole pořídit jako vstupenku do světa outdoorových insiderů, nechte je raději na regálu.
Za pohybu o vrstvu méně, při zastávce o vrstvu více. Není třeba kupovat drahé funkční oděvy a prádlo, i když jsou v mnoha ohledech pohodlnější. Hlavně nebuďme líní shodit větrovku dřív, než se začneme potit, a zase si ji obléct, jen co se do nás opře chladný vítr. Tepelná pohoda je důležitá pro náladu i rychlost chůze.
Batoh: pevný a lehký s takovým objemem, aby těsně pojal všechny potřeby a odkládané svršky. Čím těžší náklad a náročnější túry, tím větší péči věnujme balení. Těžké dolů, měkké na záda, nejčastěji hledané nejvíc k ruce.
Ochrana proti dešti: zvolme jednoduchou, ale funkční pláštěnku, případně nepromokavý šusťákový komplet, nikoliv kus vlající fólie, pod kterým budete mokří dřív než bez něj. Pro několik výletů není třeba investovat do goretexových materiálů, pro letní provoz jsou dost objemné a těžké. Nezapomeňme na ochranu batohu (návlek, kapsa v pláštěnce).
Ochrana proti chladu: Z dvaceti na pět stupňů to hory zvládnou za deset minut. V kombinaci s vlhkem a větrem dojde k prochladnutí velmi rychle. V batohu proto vždy musí mít místo mikina nebo svetr, případně softshellová bunda, náhradní tričko a ponožky, čeká-li nás nevlídné počasí. Navíc nebude ani šátek a kulich spolu s rukavicemi.
Orientační pomůcky: Už jsme uvedli, že kvalitní turistická mapa je nezbytná pro plánování i vedení túry. Jakékoliv rozhodování v neznámém terénu, zvlášť nouzové, je bez dobré mapy sázkou do loterie. Pokud si nejsme jisti v určování světových stran, neváhejme sbalit kompas nebo buzolu. Z moderních papírových map odečteme i souřadnice GPS. Stačí nám tedy aspoň trochu chytrý telefon (a signál), abychom při ztrátě orientace dokázali svou polohu znovu nalézt. Mnohem víc funkcí nabízejí speciální přístroje GPS, proti papírové mapě ale mají nevýhodu v omezené výdrži baterie. Vhled do krajiny limituje i grafická úroveň nahraných map a s archem papírové mapy nesouměřitelná velikost displeje. Přístroje GPS tedy považujme spíše za šikovný, ale zbytný doplněk papírové navigace.
Jídlo a nápoje: Na delších túrách nespoléhejme jen na stravovací zařízení. Kuchyň může ochromit výpadek elektřiny, voda z potoků může být zkalena přívalovým deštěm. Proto vždy nosme přiměřené množství vody. Piknik z domácích surovin bude chutnat víc než předražené oplatky a kola z nácestného kiosku. Na pravidelný přísun tekutin a kalorií pečlivě dbejme hlavně na výletě s malými dětmi, diabetiky nebo netrénovanými lidmi. Pokud hrozí akutní nedostatek nápojů či jídla, vždy je na místě úvaha o zkrácení túry.
Bezpečnost: Nemusíme připomínat osobní léky pro všechny účastníky výpravy, náplasti, obvaz, obinadlo, dezinfekční prostředek a mast či lék zmírňující reakci na bodnutí hmyzem. Pamatujme na ochranu hlavy před úžehem resp. pleti a očí před UV zářením, na kapesní nůž s otvíračem, při delších túrách též na funkční svítilnu. Do mobilního telefonu si uložme nouzovou linku Horské služby (+420 1210) příp. číslo svého ubytovacího zařízení. Do hlavy nebo na papír pak odjezdy vlaků či autobusů z plánovaného cíle resp. dalších míst, která bychom museli v nouzi za cílová prohlásit.
Dejte dětem Jetíkův test z balení a chování na horské túře!
Interneotvé stránky: http://www.jetik.info/
