Brušperk

Město Brušperk leží uprostřed území mezi městy Ostravou, Frýdkem–Místkem, Kopřivnicí a Bílovcem, v oblasti zvané Lašsko. Rozkládá se po obou březích Ondřejnice.

Historický vývoj
Město vyrostlo na nejnižším ze tří pahorků na pravém břehu Ondřejnice, v oblasti, kde zvlně-ná krajina pod Beskydami končí v rovinách Odry. Bylo založeno ve 13. století, v době kolonizace, kdy nová sídla, města zakládal král, šlechta a církev. Zakládací listina Brušperka nese datum 6. prosince 1269. Vydal ji olomoucký biskup Bruno ze Schauenberga, který zakoupil území mezi Odrou a Ostravicí. Oblast kolem řeky Ondřejnice už v té době osídlena byla, ale obyvatelé byli rozptýleni. K nejstarším osadám patří Staříč a Paskov s názvy slovanskými. U osad založených Brunem nacházíme pojmenování německá.
V posledních letech získalo novou podobu i náměstí. Měšťanské domy setřásly starou šeď a září do prostoru jasnými barvami. Ožily malé obchůdky. Podloubí bylo vydlážděno včetně chodníků, zdi vylíčeny a osvětleny. Volná prostranství vzniklá před léty zbouráním starých domů na ulici Kostelní a Zádvoří byla přeměněna na parkoviště.

Významní rodáci
Tak jako každé město má i Brušperk své osobnosti místního, celostátního i světového významu. Prvním je p. František Pinkava, profesor gymnázia a docent Teologické fakulty v Olomouci. Rodnému městu věnoval knihu Brušperk a jeho okolí, vydanou Občanskou besedou k šestistoleté památce založení města. Kniha byla tištěna v Olomouci 1869. Brušperský rodák PhDr. Adolf Kubis byl tvůrcem českého školství v pohraničí. Působil a zemřel v Olomouci. Oba jmenovaní rodáci věnovali městu vlastní knihovny. Na brušperském hřbitově je pohřben rodák František Polášek, učitel, hudebník a autor slezské hymny. Do dějin kulturního života rodného města se zapsali Richard Skácel, ředitel školy a historik, Karel Špaček, starosta a dlouholetý kronikář města, Vilém Viteker, krejčí, obchodník, režisér ochotnického divadla a autor spisku Sto let ochotnického divadla v Brušperku 1872 až 1972. Spisovatel Vojtěch Martínek věnoval rodnému městu román Stavy rachotí, který zdramatizoval Vilém Viteker. Ve slovníku výtvarných umělců najdeme jméno Bohumila Fialy, posledního mistra kamnáře, který se zabýval uměleckou keramikou.Významným rodákem je František Palkovský, učitel, hudební skladatel, kapelník, dirigent a zakladatel pěveckého sboru, který na počátku čítal 90 členů. Po něm vedl pěvecký sbor brušperský občan, ale fryčovický rodák, varhaník a učitel hudby Antonín Konečný. V hudebním světě jsou známí hudební pedagogové a skladatelé Oldřich Palkovský, Přemysl Novák a dirigent karlovarského orchestru Vladimír Matěj, který léta působil i ve Švédsku.
Z tradice ochotnického divadla vyrostli herci Dolfa Král a Jan Bartoš, herec, režisér a divadelní dramatik. S Brušperkem jsou spjati i vynikající zpěváci Ivo Žídek, matka pochází z Brušperka a rodák sousedních Fryčovic Lubomír Havlák, který v Brušperku navštěvoval základní školu. V roce 1922 se tu narodil Josef Matěj. Jeho skladby jsou hrány na světových koncertních pódijích. Je pohřben na místním hřbitově. Z oblasti sportu si zaslouží zmínku Alois Vantuch, obětavý pracovník oddílu stolního tenisu a organizátor celostátních přeborů v Brušperku.

Nejvýznamnější památky města
Farní kostel sv. Jiří se nachází východním směrem, ve svahu nad náměstím. Stavba je kulturní památkou 2. stupně. Základy kostela byly položeny patrně roku 1267, čili dva roky před samotným založením města, aby při vysazení města chrám celku dominoval. Jisté je, že roku 1305 již stál. Na stavbě kostela jsou patrné mnohé stavební slohy, od prvků románských až po prvky barokní a klasicistní. Budova je velmi rozsáhlá a členitá. Hlavní portál je kamenný gotický. Po obou stranách kostela byly v letech 1744–1774 přistavěny dvě kaple rotundového typu. Jedna z nich je zasvěcena sv. Vavřinci, druhá sv. Františku Serafinskému.
V kostele je dlažba z umělého kamene a nad hlavním vchodem je věž, zakončená barokní bání se dvěma lucernami. V kostele je celkem sedm oltářů. Ve věži jsou tři větší zvony, umíráček a bývalý sanktusový zvonek z roku 1687 s nápisem: „Gott allein Die Ehre“ – vyladěn je na tón D3. Věžové schody byly vybudovány v roce 1765. Kolem kostela původně existoval dnes zrušený hřbitov. Prostor kolem kostela je velmi stísněn sousední maloměstskou zástavbou a i přesto kolem kostela existuje ohradní zeď se čtrnácti zastaveními křížové cesty.

Náměstí J. A. Komenského
Brušperské náměstí nese od roku 1919 jméno J. A. Komenského. Má tvar lichoběžníku o rozměrech: severozápadní strana 23,74 m je nejkratší, jihovýchodní strana měří 32,7 m. Severovýchodní a jihozápadní strana jsou stejně dlouhé – 124,64 m.
Většina domů soustředěných kolem náměstí jsou domy jednopatrové se zděnými vysokými štíty se slepými okny. Při pohledu tak působí dojmem dvoupatrových domů.Náměstí není rovné. Mnohé domy změnily vzhled i vnitřní uspořádání stavby. Posledním domem, u kterého byl odstraněn zděný štít, je dům č. 11. Ozdobou náměstí byly dvě pískovcové sochy a kašna, v minulém století nahrazena pum-pou. Pro občany, kteří neměli vlastní studnu, byla zdrojem pitné vody. Zrušena byla po zavedení veřejného vodovodu.
Změnilo se i podloubí. Mezi plochami s původní valounkovou dlažbou se objevila pole beto-nu. V druhé polovině minulého století, devadesátých letech, bylo podloubí předlážděno. Konečnou podobu získalo po generální opravě roku 2001. Položena byla jednotná pískovcová dlažba, instalováno nové osvětlení a proveden nátěr stěn. Upraven a vydlážděn malými dlažebními kostkami byl i přilehlý chodník.
Celé náměstí Brušperka s barokními domy a zachovaným původním gotickým půdorysem, empírová radnice a stavební dominanta města, barokní kostel Sv. Jiří, vytvářejí spolu unikátní architektonický celek, který je nazývaný „Lašský Betlém“. Historické jádro města je vyhlášeno (1992) za Městskou památkovou zónu.

Měšťanské domy na náměstí
První Národní dům na Moravě – dům č. 9
Dům si zachoval původní výzdobu. Měl pohnutou historii. V roce 1871 byl přestavěn a sloužil kulturním účelům – první Národní dům na Moravě. V přízemí byla hospoda, prodejna galanterie, holičství a kadeřnictví. V prvním podlaží záložna a místnost hasičů.Více..

Městská radnice
Budova radnice je významnou kulturní památkou města. Nechal ji postavit roku 1826 Ludvík Vavroš jako privátní dům pro své potřeby. Dnešní podobu získávala postupně.Do současnosti prošel celý objekt četnými změnami, úpravami a sloužil i k různým účelům. Přesto si budova udržela barokní charakter. Dvůr uprostřed objektu je zdoben pavlačí s vnějším schodištěm. V současné době je zde kromě městského úřadu městská knihovna, místnost pro vysílání Local TV, mateřský klub Kuřátka, Klub seniorů, sociální zařízení pro pracovní skupinu MěÚ, městský archiv a byt domovníka.

Větrný zděný mlýn

Větrný mlýn holandského typu stojí na východním okraji obce za hřbitovem. Mlýn byl postaven na počátku 19. století, ale o jeho osudech se až do 2. světové války nic nedovíme. Roku 1941 tehdejší majitel Viktor Lednický nainstaloval do mlýna elektrický pohon a válcové mle-cí složení. Stavba válcového tvaru je prošpikována mnoha původními čtvercovými okýnky, ale zamřížovaná a vybavena plechovými okenicemi. Na východní straně jsou vsazena nevzhledná velká plechová vrata. Střecha je pokryta ipou a je zřejmě už neotáčivá, protože z ní u původního vikýře na hřídel větrného kola trčí komín. Taktéž z východní strany asi v polovině výšky obvodové zdi jsou vsazeny do zdiva dvě kolejnice, patrně zařízení pro kladku. Uvnitř je vidět snahu o rekonstrukci, zděné stropy, nové dřevěné obložení stěn a schodiště a pracovní nepořádek. Bohužel nynější majitel pan Pavlica před nedávnem umřel. U paty jižní strany najdete v trávě 6 mohutných mlýnských kamenů. Větrný mlýn v Brušperku má pěknou dominantní polohu v krajině při pohledu ze severu od Ostravy. Z jihu ho bohužel zakrývá budova kostela nad Brušperkem a stromořadí u hřbitova. V nedávné době byl zchátralý mlýn, dávno už bez kola a lopatek, prodán a je adaptován na bydlení s tím, že jsou rekonstruovány původní štuky a k mlýnu je přistavěn vkusný vstupní přístavek. Případ mlýnu v Brušperku je ukázkový příklad, jak se dají tyto zapomenuté a chátrající objekty využít.

Smírčí kříž

Nachází u cesty vedoucí na ul. Staroveská, u plotu domu č. 310. Kříže tohoto typu byly nazývány cyrilometodějskými. V okolí Brušperku byly ještě dva podobné kříže, jeden v nedaleké Trnávce a druhý u Starého Jičína. Jedná se o pískovcový hrubě opracovaný kříž, rozpětí ramen je horizontálně i vertikálně cca 50 cm. Jeho vznik je pravděpodobně spojen s nějakým zločinem, protože se jedná o tzv. smírčí kříž. Otesání brušperského smírčího kříže snad tedy může souviset s nějakým trestným činem, který se na tom místě stal. Kdy byl kříž vytvořen, nelze spolehlivě určit, nejčastěji je kladen do období 16.–17. století.
Socha sv. Jana Nepomuckého a socha Nejsvětější Trojice na náměstí J. Á. Komenského.
Původní pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého nechali postavit v roce 1736 brušperský farář Lukáš Červenka a místecký děkan Kristián Josef Pašek. Socha byla původně umístěna před domem čp. 8, když se v roce 1901 upravovalo náměstí, byla přesunuta k domu čp. 39. Socha byla několikrát konzervována a restaurována.
Druhou nádherně vytesanou sochu Nejsvětější Trojice částečně ukrývají z jedné strany vzrostlý buk, z druhé javor. Socha je mohutnější a vyšší než socha sv. Jana Nepomuckého. Pochází z roku 1761, z doby vlády Marie Terezie, která zavedla pro své země jednotný spisovný jazyk, němčinu. K jejímu vzniku se váže pověst. Podle ní se prý ze sklepa domu čp. 33 ozýval nářek a bylo vidět i světýlko. Měšťané proto usoudili, že se tam zdržují dušičky, které nemají klid. Aby jim pomohli, rozhodli se, že před tímto domem postaví sochu Boha Otce. Jakmile ji začali dávat na místo, dušičky zmizely. Socha nese český nápis: „Racz Pane Bože, Otcze z nebe požehnat a opatrovati Miesto nasse ode vsseho zleho. C 1761 K.“ To dokazuje, že naše město zůstalo městem českým.

Kultura
Smíšený pěvecký soubor Lašan reprezentuje město v širokém okolí, dále ve městě působí Dechová kapela Beseda, Cimbálová muzika při ZUŠ, Komorní sbor Brušperk, rockové kapely Mlock, JaraBend, skupina Alibaba.
Sport
Velkou péči věnují svým členům a příznivcům čtyři sportovní organizace a Klub českých turistů. Sbor dobrovolných hasičů má více než stoletou tradici a úspěšně zapojuje do své činnosti mládež.

Kontakt:
Městský úřad Brušperk
K Náměstí 22
739 44 Brušperk
www.brusperk-mesto.cz