Město Stříbro

Adresa:  Stříbro
Město:  Stříbro
Hodnocení: 5.6 / 10 hlasů: 17

Web:  odkaz
Lokalita:  Plzeňsko

Město Stříbro je položeno 30 km západně od Plzně. Historické jádro města se rozkládá na ostrožně vybíhající do hlubokého údolí řeky Mže a vytváří s okolními zalesněnými stráněmi romantický celek.  Ojedinělé nálezy kamenných nástrojů a keramiky dávají tušit, že prostor, na němž bylo město založeno, obýval člověk již v době kamenné. Zcela prokazatelné je osídlení stříbrské ostrožny v době bronzové. První historické zprávy i archeologické nálezy vztahující se k počátkům raně středověké osady se objevují koncem 12. století. Rokem 1183 je datována listina knížete Bedřicha Přemyslovce, v níž se Stříbro objevuje pod názvem Argentaria – Stříbrnice. Stará osada stříbrských horníků stávala na terénní hraně nad řekou nedaleko původně románského kostelíka Panny Marie. Současně s názvem upomínajícím na těžbu stříbra je lokalita nazývána po řece Mži, na níž je položena. Z názvů Mzea, Misam…se postupně vyvinul německý název města Mies. V období mezi léty 1240 - 1250 bylo na skalnatém ostrohu nad starou hornickou osadou založeno královské město. Nepravidelný kruhový půdorys nového města byl vymezen hradbami a přístupný dvěma opevněnými branami. Vnitřní prostor byl rozměřen do poměrně pravidelné sítě ulic. Na rozvoji Stříbra, položeného na významné norimberské stezce, měl velký podíl obchod. Ve 13. a 14. století získalo město od českých králů četná privilegia. Po celé období středověku fungovaly se střídavými úspěchy zdejší olověné a stříbrné doly, jejichž výnosy obohacovaly městskou pokladnu. Rychlý vzestup a důležitost Stříbra, které je počátkem 15.století uváděno jako čtvrté největší královské město v Plzeňském kraji, výmluvně dokládají dobové dokumenty. V opevněném městě žilo tehdy údajně na 2000 lidí a stálo zde 300 domů. Husovo učení nenalézalo ve městě dlouho své přívržence. Husité chtěli sice město násilně obsadit a měšťany o své pravdě přesvědčit, když však ke Stříbru v roce 1421 přitáhli, dozvěděli se, že se na nedalekém hradě Švamberku zdržuje jejich nesmiřitelný odpůrce Bohuslav ze Švamberka. Ušetřili proto Stříbro a obléhali Švamberk, který dobyli a Bohuslava zajali. K obsazení Stříbra husity došlo teprve v roce 1426. Kališníci se uchýlili ke lsti, když jejich hejtman Přibík z Klenové s hrstkou ozbrojenců slezl za úsvitu městské hradby a Stříbro obsadil. Ostatní katolická města i okolní šlechta v husitském Stříbře viděla velké nebezpečí pro celý kraj. Proto v červenci roku 1427 přitáhli ke Stříbru křižáci s úmyslem Stříbro opět vrátit do svazku katolických měst. Několik desítek tisíc mužů křižácké armády začalo ostřelovat město dovezenými děly. Obránci se však hrdinně bránili a čas pracoval pro ně. Třetího srpna dorazila k městu husitská vojska vedená Prokopem Holým. Křižáci se však kališníkům nepostavili a zmateně ustupovali k Tachovu, kde byli nakonec husity 11.srpna rozprášeni. Po těchto událostech se dostal do rukou husitů i katolický Tachov. Krátká husitská epizoda města skončila v roce 1437, kdy bylo Stříbro opět přijato mezi královská města. 16. století přineslo Stříbru opět nerušený hospodářský rozkvět. Městu tehdy náleželo 13 okolních vesnic. Pšeničné pivo z městského pivovaru bylo v té době významným artiklem. Místní řemeslníci byli sdruženi do 11 cechů. V té době žilo ve městě ještě převážně české obyvatelstvo. Do 16. století spadá také výrazná stavební aktivita, na níž upomínají skvostné renesanční portály některých domů. 17. století, poznamenané třicetiletou válkou, městu mnohé odebralo. Na počátku třicetileté války získal Stříbro do zástavy důstojník císařské armády Christian Illov z Illau. Nebyl však městu dobrou vrchností, viděl v něm pouze zdroj finančních příjmů. V roce 1634 byl Illov společně s Albrechtem z Valdštejna zavražděn v Chebu. Město, položené na významné komunikaci, trpělo častými průtahy vojsk, které obyvatelstvu přinášely vždy jen utrpení. Švédové obsadili a vyloupili město v letech 1639, 1645 a 1647.  Po válce nastal jen pomalý vzestup kdysi bohatého města. K bývalé prosperitě měly Stříbru dopomoci i příjmy ze stříbrných dolů opětně otevřených v roce 1660. Příchodem německých horníků získalo ve Stříbře převahu německé obyvatelstvo. Olověné rudy se v okolí města těžily až do počátku 80. let našeho století. V roce 1930 žilo v národnostně smíšeném městě 4 655 Němců a 581 Čechů. Zástavba se skládala ze 693 domů. Podle výsledků sčítání z roku 1991 stálo ve městě 1 026 domů a žilo zde 7 407 obyvatel.

Městské opevnění

Pozoruhodné je opevnění města, které uzavírá prstencem hradeb nejen vnitřní město, ale také jižně situované předměstí, tzv. Nové město. Středověká stezka procházející Stříbrem byla střežena dvěma branami. Horní (Chebská) brána stávala v dnešní Benešově ulici a byla zbořena roku1877. Dolní (Pražskou) bránu situovanou v Plzeňské ulici zbořili Stříbrští již roku 1839. Zbytky hradeb jsou zachovány v parku a na jižní straně města. Fortifikace tzv. Nového města se zachovala lépe. Jejím nejpozoruhodnějším pozůstatkem je kamenný most přes Mži s branou vystavěnou v letech 1555 – 1560. Za jejího stavitele je považován Benedikt (Vlach) z Ferolu ve Španělsku. Most je nesen pěti oblouky. Dvoupatrovou hranolovou věž s průjezdem brány kryje jehlancová střecha. Nad venkovním portálem brány je zasazen městský znak s českým nápisem a datem výstavby věže. Vedle Mostní věže Karlova mostu v Praze je stříbrská věž jediná svého druhu v Čechách. Od roku 1972, kdy byl dokončen obchvat města, je starý průběh cesty vyřazen z hlavního provozu. Přístup do jižního předměstí zajišťovala ještě Koubkova branka vybudovaná na náklady mlynáře Koubka v roce 1574, jejíž malebná stavba je dosud zachována. Z městských bašt a věží zbyla pouze jediná, tzv. Husitská, která stojí v blízkosti dolního benzínového čerpadla. Kolem roku 1705 ji majitel přestavěl na obytný objekt s barokním štítem. Atmosféru jednoho z malebných zákoutí dokresluje tzv. Židovská branka v jihovýchodní části města. Tímto prostým klenutým pasem bylo kdysi možné vstoupit do židovské čtvrti. V současné době město hledá možnosti a prostředky, jak městské opevnění, mnohdy v rukou soukromníků, kteří nemají dostatek financí, opravit a prostřednictvím informačního okruhu či naučné stezky zpřístupnit jako celek turistům a zájemcům o historii.

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie

K nejstarším stavbám města náleží kostelík staré hornické osady vybudovaný v období kolem roku 1180. Jeho stavba byla několikrát přestavěna a za husitských válek těžce poškozena. V letech 1573 – 1574 byl na místě starého kostela vystavěn zednickým mistrem Honzíkem kostel nový. K jeho výstavbě bylo použito tesaných kvádrů se zubořezem získaných demolicí románského kostela. Kostelík je dnes prázdný a nepřístupný, v jeho okolí se během letní sezóny ovšem konají kulturní akce. Město, které jej nedávno dostalo do svého vlastnictví, začíná v roce 2007 s postupnou rekonstrukcí kostelíka. Vybrané kované kříže ze zrušeného hřbitova jsou umístěny v depozitáři stříbrského muzea.

Děkanský kostel Všech Svatých

V celkových pohledech na město se výrazně uplatňuje věž děkanského kostela. Původní svatyně zanikla v pozdně gotické přestavbě z roku 1565. Z této stavby se do současnosti zachovala věž, západní průčelí a část presbyteria. Ostatní části rozměrné stavby pocházejí z let 1754 – 1757, kdy byl objekt barokně upraven. Poslední velká oprava kostela byla zahájena kolem roku 1990 a týkala se především věže, fasády a střech. Na malířské výzdobě kostela pracovali E. Dollhopf roku 1766 (presbytář) a F.J. Lux 1760 (malby v kupoli presbytáře a v trojlodí). Hlavní oltář byl vyhotoven roku 1762 stříbrským řezbářem I. Platzerem a osazen Dollhopfovým obrazem.

Minoritský klášter s pozůstatky kostela Sv. Máří Magdalény

Teprve před nedávnem se stal předmětem archeologických a stavebně historických výzkumů minoritský klášter umístěný v jihovýchodní části náměstí. Jeho zakladateli byli kolem roku 1250 Švamberkové, nejvýznamnější ze šlechtických rodů středověkého Stříbrska. Nejstarší raně gotická stavba klášterního komplexu byla, jak dokazují objevy z nedávné doby, velice kvalitní. V letech 1990 – 1993 byl v severním křídle konventu objeven bohatě profilovaný gotický portál s hladkým tympanonem. Částečně zachovány jsou ještě mohutné sloupy ambitů, které dosahovaly značné výšky. Konvent se skládá ze čtyř patrových křídel seskupených kolem rajského dvora. Při výkopech v prostoru dvora zde byly v roce 1953 objeveny ostatky dvou císařských generálů zavražděných v roce 1634 v Chebu společně s Albrechtem z Valdštejna, který zde byl rovněž několik let pohřben. Ke klášteru přiléhají zříceniny kostela sv. Máří Magdalény. Kostel, založený společně s klášterem v polovině 13. století, byl ve 2. polovině 18. století barokně přestavěn a doplněn věží. V roce 1785 byl sotva dokončený kostel i s klášterem zrušen a zakoupen obcí. Od roku 1791, kdy kostel úderem blesku vyhořel, nastala postupná devastace stavby. V letech 1801 – 1803 vzala za své kostelní klenba a horní patra věže. V období let 1871 – 1872 bylo zbořeno průčelí kostela a spodní část věže. Z kostela je dosud zachováno obvodové zdivo větší části lodi a půlkruhový presbytář. V roce 1997 proběhl v areálu kostela archeologický výzkum, který odhalil stavební konstrukce původ svatyně se středověkými pohřby. Kostelní prostor je součástí prohlídkového okruhu městského muzea (viz. též městské muzeum).

Radnice

Stavbou, která město proslavila, je bezesporu zdejší renesanční radnice. Rozlehlá stavba se třemi štíty byla postavena v průběhu 16. století. Renesanční část budovy zaujímá místo dvou měšťanských domů. K rozšíření vstupní části do dnešní podoby došlo po požáru stavby v roce 1588. Podle nedávných zjištění byl autorem přestavby Albrecht Vlach Gryson, autor renesanční radnice v Plzni. Zadní části objektu byly výrazně upraveny a rozšířeny v 19. století. V tomto období byla rovněž provedena rekonstrukce fasády a sgrafit dle návrhu prof. V. Schwerdtnera. Figurální sgrafita představují údajné založení města Soběslavem I. v roce 1131, hájení města proti křižákům v roce 1427 a alegorií spravedlnosti. Poslední nákladnou obnovou prošla radnice v letech 1990 – 1997, poté byl objekt slavnostně otevřen a navrácen původnímu využití – správě města. Vedle radnice stojí altán z 18. století rekonstruovaný současně s radnicí. 

Sochy a sousoší

Sousoší Panny Marie zvedající se uprostřed náměstí vznikalo v několika časových etapách. Jeho nejstarší část pochází z let 1740 – 1762. Měšťané ji vztyčili proto, aby město ochránili proti morové nákaze. Sloup se sochou Panny Marie je 14 m vysoký a obklopuje ho 12 soch českých a morových patronů. Za autora původní kompozice je považován plzeňský sochař Lazar Widmann. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého nalezneme v ulici 28. října a na mostě u Mostní věže.

Městské muzeum

V budově minoritského kláštera je umístěno městské muzeum a informační centrum. V patře jsou expozice muzea, z nichž nejzajímavější je historie dolování na Stríbrsku , mineralogie a archeologie. Muzeum prochází v posledních letech nákladnou rekonstrukcí, při níž budou zpřístupněny další prostory minoritského kláštera a muzeum bude propojeno i s nedávnou revitalizovanými klášterními zahradami, svažujícími se od náměstí k řece Mži. V přízemí budovy kláštera je zpřístupněna křížová chodba.  www.mustribro.cz