Do Slavkova za historickými skvosty

Zámek Slavkov představuje dominantu města Slavkov u Brna a patří k nejmohutnějším barokním zámkům na Moravě. Nedaleký Bučovický zámek je zase unikátní stavbou italské renesance.

Zámek Slavkov sloužil jako rezidence rodu pánů z Kounic

Historie zámku se datuje do 13. století. V 16. století byl na starších základech vybudován renesanční zámek čtyřkřídlého půdorysu s arkádami a hranolovou věží. Barokní přestavba renesančního sídla započala koncem 17. století na podnět Dominika Ondřeje z Kounic. V blízkosti zámku se v roce 1805 odehrála bitva tří císařů, známá jako bitva u Slavkova. Po druhé světové válce se stal zámek majetkem československého státu. Dnes je vlastníkem město a zámek byl v roce 2008 vyhlášen Národní kulturní památkou. Zámecký park ve Slavkově u Brna náležící k zámeckému areálu a patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na území Moravy. Jeho rozloha je 15,5 ha. Původně se kolem zámku rozprostírala renesanční zahrada, ta byla přetvořena za Václava Antonína knížete z Kounic a Rietbergu do barokní podoby.

Renesanční zámek Bučovice je unikát

Zámek Bučovice na rozdíl od většiny našich renesančních zámků není výsledkem přestavby staršího hradu či tvrze, ale jedná se o originální projekt italské pozdně renesanční stavby typu „palazzo in fortezza„. V rozsáhlém areálu se nalézají renesanční zahrady, hradební zdi a vodní příkop. Také umístění v údolí je pro tehdejší dobu neobvyklé. Zámek projektoval Jacopo de Strada, vzdělaný znalec umění, historik a architekt, který byl správcem uměleckých sbírek tří Habsburských císařů: Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Jedinečné je arkádové nádvoří s 90 sloupy, které jsou bohatě vyzdobeny celkem 540 reliéfy, zobrazujícími válečné motivy, erby, rostliny, zvířata a bytosti, maskarony a hudební nástroje. Zámek v Bučovicích je unikátní ukázkou renesančního stavitelství u nás. K zajímavostem patří manýristická výzdoba interiérů a za zmínku stojí také kašna na nádvoří.

Tvaroženský kopeček Santon

Jedná se o přírodní dominantu města Tvarožná, o kopec připomínající přilbu. Obyvatelé vesnice mu nejčastěji říkají Kopeček. Pojmenování Santon vzniklo v souvislosti s bitvou u Slavkova. Francouzským vojákům údajně připomínal kopec Santon, na který narazili při Napoleonově tažení do Egypta v roce 1798.  V 19. století byla na Santonu znovu vybudována klasicistní kaple Panny Marie Sněžné. Na jejich stěnách jsou v současné době pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa, jejichž autorem je Vladimír Drápal.  Kaple, opevnění Santona i hrob pod kopcem byly prohlášeny za kulturní nemovité památky.

Zdroj a více informací najdete na: www.zamek-slavkov.cz, cs.wikipedia.org, www.zamek-bucovice.cz, www.tvarozna.cz

Kde toto místo najdete:

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu