Pražské památné stromy

Víte, že je v Praze téměř 200 památných stromů? Znáte jejich historii a jejich mohutné kmeny a pěkné tvary korun?

Praha není jen pokladnicí historických budov, muzeí, divadel a dalších zajímavých objektů, ale své místo tu má i příroda. V současné době je v hlavním městě vyhlášeno téměř 200 památných stromů.

Památnými stromy se stávají mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. Jsou vyhlašovány a chráněny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Za památné stromy tak mohou příslušné orgány ochrany přírody vyhlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, krajinné dominanty, cenné introdukované dřeviny, a také historicky významné stromy, které mohou být spojeny s pověstmi, bájemi, významnými událostmi či osobnostmi.

V Praze je mezi vyhlášenými zhruba 60 % dubů, následují lípy, jasany a platany. Najdeme zde i památný cedr, olši, tis, ale i další zajímavé dřeviny.

Příklady zajímavých památných stromů

Snad nejznámějším památným stromem v Praze je platan na Karlově náměstí. Je obdivován svým rozložením větví, což z něj dělá skoro výtvarný objekt. V roce 1985 na něm proběhla záchranná „rekonstrukce“ a strom tak můžeme obdivovat i dnes.

Dalším zajímavým platanem, který můžeme potkat v centru města je Beethovenův platan u Velkopřevorského paláce na Malé Straně. Je nejstarším a nejmohutnějším se všech platanů hlavního města. Obvod jeho kmene měří 712 cm a jeho rozložitá koruna sahá do výšky 33 m. Odhadované stáří stromu je 290 let. Podle pověsti byl zasazen už ve 12. století při příchodu řádu Maltézských rytířů do Prahy. Stalo se tomu však nejdříve při barokní přestavbě paláce v letech 1725 – 1727 a mladý strom byl tehdy přivezen jako zvláštnost. Zajímavostí je, že pod jeho korunou sedával skladatel Ludwig van Beethoven, když byl na návštěvách Prahy. Později se pod ním konaly známé hudební koncerty. Platan je též zmiňován v krásné literatuře v knihách Jindřišky Smetanové. Dnes svojí mohutnou korunou zastřešuje známou zeď nazývanou podle legendárního hudebníka a mírového aktivisty Johna Lenonna.

I mezi památnými duby jsou zajímavé stromy. Nemusí to být jen mohutní jedinci na hrázích rybníků, které například najdeme u Podleského rybníka. Památné stromořadí je také na hrázi rybníka Homolka v Milíčovském lese.

Krásný tvar koruny má například Švehlův dub v Hostivaři. Právě pod tímto dubem sedával předseda tří československých vlád a významný státník Antonín Švehla. Společně s Tomášem Garriguem Masarykem tam vedl dlouhé debaty, v nichž se hovořilo o politice, českých dějinách, filozofii a o všem, co je zajímalo. Chtěli co nejlépe vést republiku a tomu podřídili i svůj volný čas, ve kterém rozebírali, co se událo, jak reagovat a co udělat.

Nezapomeňme ani na památné lípy. Například ty u kaple sv. Anny v Satalicích se řadí k nejmohutnějším pražským lípám a krásně dokreslují okolí malé kaple, ke jejímuž založení se váže zajímavá pověst, kterou se můžete dozvědět na informační tabuli přímo u skupiny lip.

Internetové stránky www.prazskestromy.cz

O památných stromech bych mohl psát dlouho. Některé mají pěknou historii nebo jsou spojeny s významnou osobností či událostí, jiné jsou významné svým věkem a třeba i tím, že jsou krajinnou dominantou. Pokud by jste se rádi dozvěděli více o památných stromech v Praze, tak se podívejte na www.prazskestromy.cz. Tam najdete komplexní informace o nich, ale i spoustu dalších zajímavostí k tématu. Nechybí ani unikátní galerie všech stromů, kde jsou jedinci zachyceni v různých ročních obdobích. Čtenáři se tak mohou podívat jak se strom mění v průběhu celého roku.

Informační tabule u vybraných památných stromů

O památných stromech se můžete nově dozvědět také přímo v terénu. K vybraným stromům nebo jejich skupinám bylo instalováno 18 informačních tabulí. Na nich je hlavní text doplňen faktografickými údaji o stromu nebo skupině, kterými jsou například název dřeviny, rozměry, odhadované stáří a datum vyhlášení. Povídání je doplněno fotografiemi, a to jak současnými, tak i dobovými. Máte tak možnost přímo v terénu porovnat jak strom vypadal dříve a jak dnes. Na některých je i odstavec s názvem Víte, že…?, kde jsou doplňující informace k tématu. Přehled a umístění tabulí, včetně polohy GPS, je na internetových stránkách www.prazskestromy.cz

Kdo má tedy čas a chuť může se vypravit za těmito svědky minulosti a určitě nebude zklamán! Pokud nevíte kde začít, tak na zmíněných internetových stránkách jsou i podrobně popsané vycházky, kam se můžete za stromy jít podívat.   

 

 

 

 

Interneotvé stránky: http://www.prazskestromy.cz

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu