Vřídelní kolonáda skrývá tryskající gejzír

Gejzír Vřídla vystřikující v samostatném pavilonu až do výšky 12 metrů je častým cílem návštěvníků města. Vřídelní kolonáda láká k ochutnání svými prameny. Pod samotnou kolonádou lze v podzemí zažít další dobrodružství, je tam pro vás připravena prohlídková trasa. Pokud nebudete vědět co s načatým dnem a budete mít chuť na kávu, udělejte si výlet na Goethovu vyhlídku, naleznete tam také příjemnou kavárnu.

Vřídelní kolonáda

Kdysi nad vývěrem Vřídla stávaly jen lehké přístřešky a pavilónky, které byly praktické pro jejich nahrazování a obnovu po opakujících se výbuších a průvalech termy. Roku 1774 byl v sousedství postaven velký barokní Vřídelní sál, kde bylo umožněno pití vody přímo u pramene. První jednotné architektonické řešení prostoru kolem vývěru Vřídla přišlo v roce 1826. Tehdy byla vystavěna první empírová Vřídelní kolonáda podle projektu Josefa Esche. V roce 1878 byla na jejím místě podle návrhu architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera vystavena nová litinová Vřídelní kolonáda v pseudorenesančním stylu. Ta však byla roku 1939 z důvodu koroze rozebrána a na dalších pár desítek let byla nahrazena dřevěným provizoriem. Roku 1975 byla nad Vřídlem otevřena nová prosklená železobetonová kolonáda postavena ve funkcionalistickém slohu podle projektu Ing. arch. Jaroslava Otruby.

Kupole ze skleněných hranolů nad vývěrem Vřídla představuje symbol tepajícího srdce města. V rozlehlé promenádní hale kolonády je umístěno dalších 5 pramenních váz. Vřídelní voda je zde ochlazována na 50 °C a 30 °C pro pitnou kúru. V hale naleznete stánky se suvenýry.

Podzemí vřídelní kolonády

Pod podlahou kolonády se nachází místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Ve staré části vřídelního podzemí je od roku 2008 zprovozněna prohlídková trasa. Ta začíná u geologického modelu, který vás blíže seznámí s Vřídelní kolonádou. V podzemí lze spatřit proces pokamenování suvenýrů vřídelní vodou, sbírku sintrů a vřídlovců, ale také vzácné bakterie a řasy.

Rozhledna Goethova vyhlídka

Podnět k výstavbě rozhledny dala belgická princezna Stefanie, manželka rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského. Byla natolik ohromena výhledem, že se při jedné ze svých procházek do okolí lázeňského města rozhodla podělit se se zážitkem s dalšími návštěvníky. Objekt stylové výletní restaurace doplněný vyhlídkovou věží, byl postaven koncem 19. století podle projektu již zmíněných architektů Fellnera a Helmera. Objekt dostal název Vyhlídka korunní princezny Stefanie, po konci první světové války byla rozhledna přejmenována na Stifterovu vyhlídku a v roce 1945 dostala název Stalinova. Od roku 1957 se název místa ustálil na Goethova vyhlídka. Místo se stalo častým cílem vycházek nejen lázeňských hostů.

Zdroj a více informací naleznete na: www.karlovyvary.cz, zivykraj.cz

Kde toto místo najdete:

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu