Při přípravě tradiční výstavy současného výtvarného umění ve Zbrašovských aragonitových jeskyních (ZAJ) v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku sáhli pořadatelé letos opět do osvědčených vod. Již poosmé zde vystavují svá díla skláři, protože právě sklo je ideálním materiálem pro prezentaci v prostorách s vysokou vzdušnou vlhkostí a působivě komunikuje se strukturou zdejších skalních stěn.
Uvidíte díla studentů a absolventů
Na výstavě se prezentují studenti a čerství absolventi oboru Design skla Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské ve Valašském Meziříčí. Design skla je nejstarším oborem sklářské školy, která letos slaví 80 let své existence a je jedinou sklářskou školou na Moravě. Od roku 2008 je členem sítě škol UNESCO. Vedoucím oboru je sklářský výtvarník Josef Divín, mistry odborného výcviku jsou sklářský výtvarník Ondřej Strnadel a mistr Michal Pavlík. „Oba prvně jmenovaní již také vystavovali svá díla ve zbrašovském podzemí a připravili i koncepci letošní výstavy,“ přibližuje vedoucí ZAJ Barbora Šimečková.
Voda–Zahrada–Mikroorganismy
Během posledních dvou let zpracovávali studenti téma Voda–Zahrada–Mikroorganismy a inspirovali se také prostředím zdejších jeskyní. Námět pak převáděli do materiálu různými sklářskými technikami, nejpočetněji zastoupenou technologií je hutně modelované a foukané sklo.
Stěžejním dílem výstavy je kompozice čtyř hutně modelovaných skleněných explozí výstřiků vody, které jsou navlečeny na kovových tyčích. V hlavní výstavní prostoře, Mramorové síni, zaujmou čtyři výrazné vertikální skleněné sloupy – pomyslné stalagmity s hutními dekory nálepů či v zákoutí u chodníku skleněná beskydská louka plná pestrých květin. „Některé mikroorganismy vznikly kombinací hutního skla s drátěným pletivem a na všechno ze skalní terasy důstojně shlíží hlavy soch z Velikonočních ostrovů. Svá díla prezentuje celkem 12 studentů a je velmi potěšující, že všichni buď pokračují dále ve studiu na vysokých školách v prohlubování znalostí ve sklářských oborech nebo nacházejí uplatnění v některých erudovaných sklářských firmách,“ popisuje Šimečková.
Výstava Voda/Sklo/Voda obohatí prohlídku 375 metrů dlouhé návštěvní trasy Zbrašovských jeskyní až do konce října 2024.
Objevení Zbrašovských aragonitových jeskyní
Zbrašovské aragonitové jeskyně byly v místním kamenolomu objeveny na přelomu roku 1912/1913. Objev je spojen se jmény bratří Josefa a Čeňka Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a následně se věnovali jejich průzkumu. V roce 1914 byla nalezena pohodlnější přístupová cesta z údolí Bečvy a od roku 1926 jsou jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny turistům. Celková délka známých chodeb je 1,4 kilometru. Unikátem jsou kuželovité raftové stalagmity nebo kulovité povlaky stěn připomínající koblihy. Vzácná modifikace uhličitanu vápenatého, minerál aragonit, vytváří na stěnách bílé jehlicovité krystaly. ZAJ jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka. Ta se využívá ve zdejších lázních k léčení nemocí srdce a krevního oběhu. Nedaleko se nachází nejhlubší propast ČR a nejhlubší zatopená propast světa – Hranická propast.
