Stalo se tak po dvou letech od podepsání memoranda o spolupráci mezi touto bazilikou a sdružením Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje.
„Podle všeobecně přijatého mínění je bazilika s přilehlým klášterem místem, kde s největší pravděpodobností soluňští bratři pobývali, když byli v Římě. Navíc, v blízké bazilice Santa Maria Maggiore byla schválena slovanská liturgie. V papežské bazilice sv. Klimenta nedaleko proslulého Kolosea se zase nachází hrob sv. Cyrila. Uvedené tři baziliky patří k místům, které by nejen ctitelé cyrilometodějského odkazu, ale i návštěvníci krásného a historického města Řím, neměli minout,“ řekl Lubomír Traub, náměstek hejtmana Zlínského kraje a předseda uvedeného sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje. Označení vyjednával se zástupci sdružení a Zlínského kraje také velvyslanec České republiky při Svatém stolci J. E. Václav Kolaja.
S životními osudy bratrů, kteří stáli u počátku slovanského písemnictví, seznamuje například multimediální interaktivní expozice v Cyrilometodějském centru v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě u Uherského Hradiště nazvaná Příběh Konstantina a Metoděje.
Protože patří Řím pro přímou spojitost s životy věrozvěstů mezi zásadní místa Cyrilometodějské stezky, intenzivně jednáme o vzniku členství ve sdružení s Metropolitním městem Řím. Místostarosta Piereluigi Sanna byl na návštěvě regionu a jádra Cyrilometodějské stezky v červenci loňského roku. Již tehdy projevil zájem na společném rozvoji a propagaci Cyrilometodějské stezky certifikované v r. 2021 Radou Evropy. Velká očekávání se vztahují vzhledem k blížícímu se jubilejnímu roku 2025. Bazilika sv. Praxedy (Basilica di Santa Prassede) je otevřena denně a denně v 18. hodin jsou zde slouženy mše sv. Výzdoba baziliky sv. Praxedy z 9. století je jedním z vrcholných projevů umění tohoto období. Pamětní deska na vnější zdi kostela nám dočasný domov našich kulturních předků stále připomíná.
Zdroj: Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje
