Muzeum romské kultury slavnostně otevřelo svou novou pobočku – Lety u Písku. Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Byl tím dosažen důležitý milník v historii českých Romů a Sintů.
Po desetiletích intenzivních snah se včera slavnostně otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Ten byl v roce 2023 vybudován na autentickém místě bývalého tzv. cikánského tábora Lety u Písku. Na tomto místě byl v 70. letech 20. stol. postaven areál nechvalně známého velkokapacitního vepřína. Po vykoupení vepřína státem zajistilo Muzeum romské kultury v roce 2022 jeho demolici.
Nový Památník se stává místem piety i poznání. Jeho ideou je přímo na místě utrpení připomínat památku vězněných, informovat a vzdělávat o dění před a během II. světové války i o dopadu nacistické genocidy na romské komunity v českých zemích.
Součástí Památníku je nové pietní místo i Návštěvnické centrum se stálou expozicí Paměť místa a místo paměti. Ta pomocí autentických vzpomínek pamětníků přiblíží návštěvníkům historický kontext i bolest jednotlivců. Podává i materiální svědectví o českých Romech a Sintech vězněných v táboře. Vnitřní expozice bude pro veřejnost přístupná od dubna do října. Díky venkovní stálé expozici – Stezce paměti – pak Památník bude plnit svou edukační funkci celoročně.
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se pro veřejnost otevře poprvé v neděli 12. 5. 2024 – tedy ve stejný den, kdy se u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti Památníku koná tradiční pietní akt k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů. Návštěvníci pietního aktu tak budou moci absolvovat prohlídky areálu Památníku včetně obou jeho expozic. Více informací na letypamatnik.cz a rommuz.cz.
Kdo se slavnostního otevření zúčastnil
Slavnostního otevření se 23. 4. zúčastnili nejvyšší státní činitelé v čele s prezidentem ČR Petrem Pavlem.
V úvodním slovu proneseném ředitelkou Muzea romské kultury mj. zaznělo: „Věřím, že i dnes otevíraný památní přispěje k udržení historické paměti a zamezí šíření dezinformací o holokaustu Romů a Sintů neboli genocidě, které sami Romové říkají: Le Romengro murdaripen andro dujto baro mariben.“
Premiér ČR Petr Fiala v proslovu zmínil: „Otevíráme dnes památník romského holokaustu. Ten pro české Romy a Sinty znamenal skutečnou genocidu: osvobození se jich dočkala jen desetina. A hned na začátek musím, bohužel, dodat jedno slovo: konečně. Konečně si můžeme důstojně připomenout romské oběti zrůdné, nepochopitelné ideologie, která ve 30. a 40. letech sevřela Evropu. Musíme si otevřeně přiznat, že to všechno trvalo příliš dlouho. O proměně tohoto místa se mluvilo už před 30 lety, a stát pak příliš dlouho otálel s vykoupením pozemků. Památník tu měl stát mnohem dřív.„
Ministr kultury ČR Martin Baxa uvedl: „Stát zde je pro mě velkou poctou a také nesmírnou radostí. Jsem šťastný, že se dnes po desítkách let zdárně završuje komplikovaná cesta ke vzniku památníku romského holocaustu, že byl splacen dluh, že byla zacelena díra v naší historické paměti. Po válce se o vraždění českých a moravských Romů, natož o spolupodílu protektorátních úřadů nemluvilo, během komunistické diktatury samozřejmě také ne a Romové byli i nadále obětí sociální segregace. V devadesátých letech vzniklo Muzeum romské kultury a začalo úsilí o vybudování pamětních míst v Kunštátu u Hodonína a zde v Letech. Dnes zde tedy stojíme po více než třiceti letech debat. Pevně věřím, že i tento památník přispěje k tomu, že lépe pochopíme vlastní historii a přijmeme zodpovědnost za minulost.“
Akce se zúčastnil také ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, velvyslanec USA Bijan Sabet, velvyslanec SRN Andreas Künne, státní tajemnice Norského království Maria Varteressian i zástupci velvyslanectví Kanady, Francie, Estonska aj.
Svá slova pronesli také zástupci romských komunit a potomků přeživších letského tábora Jozef Miker, Jana Kokyová, Zdeněk Serinek, André Raatzsch a Rudolf Murka.
