Královské město Rakovník

Město památek, piva, bílého mýdla, keramiky a renesančních povídek Zikmunda Wintra v zákoutí Křivoklátských lesů pouhých 60 km západně od Prahy…

Historie

Jméno královskému městu Rakovník dali dle pověsti raci, kteří v dobách hladomoru sloužili jako zdroj jídla a postavili zbědované město opět na nohy. Doklady o prvním osídlení však existují po celé pravěké období. Samotný název Rakovník je písemně doložen až roku 1252. V této době měl Rakovník funkci tržního městečka, přes které po obchodní stezce proudilo luxusní zboží do středu české kotliny. Tehdy tvořil Rakovník spolu s okolními vesnicemi tzv. manskou soustavu hradu Křivoklátu, který byl správním centrem oblasti. Po husitských válkách vzniklo první městské opevnění a do této doby se datuje i počátek stavby městských bran. Roku 1482 získává město na základě udělených práv i městský erb. Tehdy ještě komornímu městu uděluje roku 1588 Rudolf II. statut královského města. Velké slávy dosáhl Rakovník nejen po celých Čechách výrobou piva, které je podle renesanční ódy stejně výjimečné jako jeden papež v Římě, jedna věž v Cremoně a jeden přístav v Anconě. V následných dvou stoletích se město potýká s následky válek, povodní, drancování a hospodářskými problémy. Až v 19. století svítá středočeskému městu naděje. Rakovnické Gymnázium Zikmunda Wintra je nejstarší českou reálkou (v roce 2013 slavilo 180 let od svého založení). Počátky Ottovy mydlárny se datují do roku 1875 (dnes Procter & Gamble – Rakona s. r. o.) a o několik let později jsou položeny také základy místních keramických závodů (dnes Lasselsberger s. r. o.), kde se dodnes vyrábí dlaždičky a obkladačky RAKO. Postupem času se dále rozvíjí doprava a vznikají další stavby sloužící pro rozvoj společenského a kulturního života (sokolovna, Masarykova obchodní akademie, nemocnice, apod.). Dnešní Rakovník má přibližně 16 tisíc obyvatel a dominuje mu druhé nejdelší náměstí v ČR, na kterém nelze přehlédnout několik zajímavých a ve své podstatě unikátních památek.

Památky

Husovo náměstí

tvoří střed historické části města. Rozlehlé, výrazně obdélné náměstí, se zajímavými architektonickými památkami patří k pozoruhodným urbanistickým útvarům českých měst. Rozměry náměstí jsou cca 400 x 50 m (Zikmund Winter měl náměstí  přesně odkrokované na 500 kroků zdéli a 50 kroků našíř). U domů na celém náměstí se setkáme s významnou historickou architekturou, mezi nimi vyniká komplex domů radnice na jižní straně.

Rakovnická radnice

je výraznou stavbou jižní strany Husova náměstí, pochází z let 1734 – 1738. Dnešní podoba radnice vznikla ve 20. století. V interiéru jsou klenby s krásnou štukovou výzdobou a  freskami.

Chrám sv. Bartoloměje

je dominantou celého náměstí. Stojí na východní straně náměstí, v místě kde již ve 13. století stál kostel. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn na přelomu 15. a 16. století. Jedná se o pozdně gotickou, kamennou stavbu. Kostel je trojlodní a zařízení interiéru je velmi bohaté.

Zvonice

se nachází  v těsné blízkosti chrámu sv. Bartoloměje. Byla postavena roku 1495. Zvonice nese dva zvony, Bartoloměj (Žebrák) měří v průměru 1,60m a je 1,32 m vysoký a Václav (Mlynář) má v průměru 1,37 m a je vysoký 1,08 m. Chrám sv. Bartoloměje tvoří spolu se zvonicí a Pražskou bránou unikátní soubor, který nejlépe evokuje podmanivou středověkou atmosféru města.

Pražská brána

je jednou z nejpůvabnějších staveb svého druhu v českých zemích. Byla postavena v letech 1516 – 1517, její stavbou byla zahájena výstavba městských kamenných hradeb. Pražská brána byla původně oboustranně uzavírána jednokřídlými vraty, její zdi jsou 1,40 až 1,60 m silné, k hlavní římse je vysoká 12,30 m, střecha je dlátová.

Mariánský sloup

stojí volně v prostoru Husova náměstí. Toto vrcholně barokní sousoší pochází z roku 1749 a je tvořeno středním sloupem, který je završen sousoším Panny Marie a čtyřmi úhlopříčně situovanými konzolami se sochami sv. Václava, Víta, Prokopa a Vojtěcha. Západní část sousoší je zdobena městským znakem.

Vysoká brána

je stejně jako Pražská brána pozůstatkem městského středověkého opevnění. Byla postavena v letech 1518 – 1524. Je to monumentální, 46 m vysoká šestipodlažní stavba, která je zakončena otevřeným ochozem a dlátovou střechou. Zdi jsou silné 2,35 m. Součástí Vysoké brány je její předbraní, které je zakončeno ochozem a cimbuřím se střílnami. Vysoká brána dnes slouží jako rozhledna, z jejíhož ochozu je výhled na celé město a do širokého okolí.

Židovské ghetto

Křivolaké uličky pod Vysokou bránou jsou pozůstatky bývalého židovského ghetta, které bylo v méně využívaném prostoru města založeno v roce 1678. Nejznámější rakovnickou židovskou památkou je synagoga, v níž dnes sídlí Rabasova galerie. Jen pár kroků opodál stojí dům zdobený freskou. Dle vyobrazeného výjevu se mu přezdívá Samsonův dům.

Osobnosti

Emil BURIAN (1876 – 1926)

Narozen v Rakovníku, studoval na akademickém gymnáziu v Praze, studium zpěvu v Pivodově škole a u K. Wallersteina, barytonista a stálý sólista ND v Praze, působil v zahraničí – Drážďany, Hamburk, Budapešť.

Karel BURIAN (1870 – 1924)

Světový tenorista, básník, člen Drážďanské opery, Metropolitní opery v New Yorku, opery v Budapešti a ve Vídni. Společná vystoupení s Emou Destinovou, zpíval v Paříži pod taktovkou samotného R. Strausse. Se svým uměním procestoval celý svět, zpíval česky, německy, francouzsky, italsky i maďarsky, nikdy se však nestal stálým členem ND v Praze. Tragickou záměnou nápoje si popálil hrtan, onemocněl dalšími chorobami, takže se uchýlil do Senomat, kde se věnoval překladům písní a Wagnerových oper. Vzpomínky na známé a velké hudební postavy uveřejnil v publikaci „Z mých pamětí“.

Jiří HEROLD (1875 – 1934)

Český violista a houslista, člen Českého kvarteta, student rakovnické reálky a pražské konzervatoře. Vojenskou službu vykonával ve Vídni, kde poté působil jako učitel hudby na dvoře knížete Fürstenberka. Koncertní mistr České filharmonie, zakladatel Heroldova smyčcového kvarteta, profesor komorní hudby na pražské konzervatoři. Ve svých skladbách se zaměřil hlavně na skladby pro housle a violu. Vedle hudby se věnoval mistrovské výrobě houslí, jeho díla byla vyznamenána i na mezinárodních výstavách.

Jan LINHART (1860-1904)

Podnikatel, zakladatel známé rakovnické strojírny a slévárny, proslavené výrobou chmelových sušáren. Kvalitní Linhartovy sušárny používali i chmelaři v Německu, Rusku nebo Maďarsku. Kromě sušáren získaly firmě Jan Linhart věhlas i další výrobky – lisy, čerpadla nebo hydraulické zvedáky.

František OTTA (1848 – 1939)

Majitel nejznámější rakovnické továrny na výrobu mýdla, vážený občan města, člen městského zastupitelstva a rady, dva roky starosta města, zakladatel Muzejního spolku. Od roku 1875 vyráběl mýdla a svíčky v pronajatých dílnách ve městě, v roce 1905 si postavil u dráhy vlastní dílnu, kde zaměstnával dělníky a nádeníky. Od roku 1912 používá lisy na mýdlo s vyraženým rakem a první balící stroj. V roce 1914 měl podnik 40 zaměstnanců.

Volnočasové aktivity – kultura, cyklistika, …

Královské město Rakovník otevírá své brány všem turistům květnovým historickým jarmarkem u Vysoké brány. Mimo to můžete v Rakovníku navštívit celou řadu již tradičních akcí Wintrův Rakovník a Popelka (divadlo), Rakovník bratří Burianů či Heroldův Rakovník (vážná hudba) a další. Oblibu si také získává prázdninová akce Rakovnické cyklování, která promění celé město v centrum cyklistiky. Pro takto orientované návštěvníky doporučujeme greenway Berounka – Střela, na kterou navazují další trasy k místním zajímavostem v podobě památek a přírodních krás.

Proč letos navštívit Rakovník? 

Přijeďte za památkami – nově zrekonstruovaná roubenka vám nabídne výstavní prostory i zábavu pro děti. Jinak řečeno, v tomto měšťanském domě se originálním způsobem potkala historie s moderní architekturou i současností. 
Přijeďte si zasportovat nebo jen sportovce podpořit na Rakovnické cyklování. Třetí červencový víkend je v Rakovníku věnován cyklistice ve všech jejích podobách (www.rakovnickecyklovani.cz). 
Přijeďte ochutnat rakovnické pivo, které se dováželo i na královský dvůr. Místní pivovar se stále rekonstruuje a odhaluje stará tajemství výroby piva s letitou tradicí, piva Bakalář (www.pivobakalar.cz).    

Aktuální kulturní a společenské akce naleznete zde.

Navštivte město s bohatou historií i zajímavou současností.

Rakovník

Adresa:  Městský úřad, Husovo náměstí 27, 269 01, Rakovník
Telefon:  +420 313 259 111
Email: [email protected]

www.mesto-rakovnik.cz