Žebrák

Adresa: 267 51
Město: Zdice
Hodnocení: 5.8 / 10 hlasů: 150

Lokalita: Střední Čechy - západ

Oblíbené místo pobytu Václava IV. je romantickým zákoutím skýtajícím výhled do širokého okolí s dominantním sousedním hradem Točníkem. Hrad Žebrák byl od poloviny 13. století využíván šlechtou i českými králi. Po požáru roku 1395 jej nechal Václav IV. přestavět. Současně založil výše na skalním hřbetu nový hrad Točník. Václav IV. tak vytvořil jedinečné české souhradí.

Historie

Hrad Žebrák si na jižním okraji mohutného lesního masivu přemyslovského loveckého hvozdu v pokročilé druhé polovině 13. století, postavili příslušníci mocného rodu Buziců, jimž už patřil i nedaleký hrad Valdek. Staveništěm nového hradu se stal dolní konec strmého křemencového hřebene, klesajícího od vrcholu Zámecké hory, obtékaný potokem na němž byla v dalším vývoji vybudována síť rybníků, jejichž rozsáhlé hladiny přispívaly významnou měrou k obranyschopnosti hradu. Naprostá většina českých šlechtických hradů druhé poloviny 13. století, náležela bergfritovému typu, tvořené útočnou okrouhlou věží (bergfritem) spojenou hradbami s nevelkým sálovým palácem.Tyto hrady ovšem vznikaly nejčastěji na ostrožnách. Ostrou hranou tvořené, úzké staveniště Žebráku si však vynutilo svéráznou úpravu základního schématu, spočívající v jediném možném řešení, totiž v lineárním řazení jednotlivých částí hradu za sebou. V čele hradního jádra se tyčila menší okrouhlá věž, za ní následoval úzký, hradbami sevřený dvorek a střed staveniště zaujal mohutný bergfrit. Aby se vůbec bylo možno dostat směrem k dvoudílnému paláci v západní části jádra, musela ho obvodová hradba obejít formou plášťové zdi. Plochostropý palác měl přední větší místnost položenou v úrovni přízemí o něco výše, než zadní čtverhranou prostoru, z pláště velké věže přístupovou chodbičkou v síle zdi. Jako každý šlechtický hrad musel mít i Žebrák předhradí, které obklopilo patu konce hřebene a z jehož původní podoby se dochovala část hradby a archeologický výzkum, zjistil i mírně lichoběžnou bránu.
Zlom v dějinách hradu přinesl rok 1341, kdy se Žebrák, nejspíše pro svou geografickou souvislost se srdcem českých královských držav – přemyslovským loveckých hvozdem – stal královským majetkem a sídlem bratra Karla IV. Jana Jindřicha. Tato změna se projevila stavbou kaple sv. Apolináře a sv. Markéty na konci hradního areálu.
Patrně nejvýznamnější etapu ve vývoji hradu představovala vláda Václava IV., syna Karla IV., který jej přestavěl ve velkolepou rezidenci. V místě nádvoří a čelní věže vznikl nový palác a zcela přestavěn byl i rozšířený starý palác.Výstavné budovy vyplnily i bývalé předhradí. Vyniká mezi nimi nový rozsáhlý palác v nároží, nesoucí typické znaky architektury dvorské huti. Hospodářské příslušenství se přesunulo do nové části hradu sledující jižní patu celé dispozice. Král Václav IV. na Žebráce s oblibou pobýval a před koncem 14. století si vystavěl nový hrad na vrcholu křemencového hřebene, hrad Točník.
Husitské války se Hradu Žebráka prakticky nedotkly, znamenaly však jeho přechod do rukou zástavních majitelů. Nalézáme mezi nimi i významné představitele předních rodů – pány z Kolovrat, pány z Gutštejna. Hrad byl udržován v dobrém stavu a dokonce se na něm v průběhu 15. století ještě stavělo. Od konce století se zájem majitelů přesunul na hrad Točník a Žebrák počal být zanedbáván. V roce 1532 vyhořel a noví majitelé – Krajířové z Krajku – jej zcela opustili. Rokem 1553 se hrad Žebrák uvádí již jako zcela opuštěný a pobořený hrad.

V okolí hradu

Žebrák (Městské muzeum, hvězdárna, špitál Sv.Martina „Jiný svět“) – Zbiroh (Městské muzeum, zámek) – Velíz (torzo kláštera a přemyslovského proboštství, pohanská modla Velese, kostel s malebným hřbitovem, Zvonařovo muzeum v Kublově) - Skryje (Muzeum Barrandienu, Skryjská jezírka, Týřov) – Hořovice (zámek)

Dostupnost

Autem: D5 (Praha - Plzeň) exit 34 (Žebrák/Hořovice)
Autobusem: z Prahy přes Zdice, stanice Žebrák cca 350 m od Točníku
Vlakem: na trati Plzeň - Beroun stanice Praskolesy dále po modré cca 6 Km
GPS: Loc: 49°53'13.65"N, 13°52'53.161"E (Žebrák)