Sloupsko - šošůvská jeskyně

Adresa: Sloupsko - šošůvská jeskyně
Město: 679 13 Sloup
Hodnocení: 5.6 / 10 hlasů: 242

Web: odkaz
Lokalita: Moravský kras a okolí

Rozsáhlý komplex domů, chodeb a podzemních propastí vytvořený ve dvou patrech, ležící na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup. Jeskyně je významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny).

Sloupsko - šošůvská jeskyně leží na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup # jsou ponorovým dvoupatrovým jeskynním systémem, vytvořeným erozní činností Sloupského potoka. Součást nejdelšího jeskynního systému v ČR – Amatérské jeskyně. Sloupská část zvaná „Staré skály a jeskyně Nicová" – známy odnepaměti, Eliščina jeskyně objevena roku 1879, šošůvská část objevena v letech 1889 - 1914. Celková délka všech známých chodeb – 4200 metrů.

Sloupsko - šošůvská jeskyně byla zpřístupněna veřejnosti roku 1881, dnešní délka zpřístupněné trasy – 1170 metrů. Doba prohlídky: 1 hodina malý okruh, 2 hodiny velký okruh. Teplota vzduchu činí 7 – 8°C, vlhkost 99%

Světově významná paleontologická a archeologická lokalita

Krápníková výzdoba

vzniká zpětnou krystalizací rozpuštěného vápence ve skapové vodě, která se do jeskyní dostává z povrchu postupným průsakem. Ve Sloupsko – šošůvských jeskyních se setkáváme s rozmanitou krápníkovou výplní. Kromě hojných stalaktitů, stalagmitů, krápníkových vodopádů a sintrových kůr, tu najdeme například tzv. nickamínkový povlak. Vznik této zvláštní kašovité sintrové formy, která roste za podpory mikroorganismů, není zcela objasněn. V minulých staletích jej místní občané ve Sloupské jeskyni seškrabávali, neboť předpokládali jeho léčivé účinky. Zajímavostí Šosůvských jeskyní jsou sférolitické krápníky nazývané vosí báně. Narůstají ve vrstvičkách na nerovnostech na skalních stěnách. Šosůvská část spolu s Eliščinou jeskyní patří mezi prostory s nejkrásnější a nejzachovalejší krápníkovou výzdobou. Symbolem Sloupsko - šošůvských jeskyní je tzv. „Svícen“ - stalagmitový útvar, jehož hrudkovitá spodní část vznikala pod vodou a horní hladká mrkvovitá část rostla na vodou.