Sázavský klášter

Adresa:  Zámecká 72, 285 06
Město:  Sázava
Hodnocení: 5.4 / 10 hlasů: 210

Web:  odkaz
Lokalita:  Střední Čechy - západ

Vypravte se na pouť za svatým Prokopem, který tu roku 1032 založil jeden z nejstarších benediktinských klášterů v Čechách – slavné centrum staroslověnského jazyka na slovanském západě. Málokteré mystické místo k vám bude promlouvat tolika vjemy, jako tato křižovatka západní a východní kultury, slovanské i latinské zbožnosti. Můžete rozjímat poblíž poustevnické jeskyně sv. Prokopa, prozkoumat základy kostela z 11. století, kochat se nedostavěným trojlodím a unikátními gotickými freskami v interiérech, pohlédnout na ostatky zakladatele kláštera nebo se projít barokním konventem přeměněným na zámek. V přilehlých prostorách bývalé mnišské klausury, která sloužila po zrušení kláštera v roce 1785 také k zámeckému bydlení, můžete nově obdivovat postupně odkrývané barokní obrazy z dějin kláštera v křížové chodbě – v nedávné době objevené fresky zabílené po zrušení kláštera v 19. století.

Historie
Vznik a dějiny Sázavského kláštera jsou spjaty s životem svatého poustevníka a opata Prokopa. Podle raně středověkých kronik přišel na začátku 11. století do pustiny sázavské vzdělaný slovanský kněz Prokop, aby v jeskyni jménem Sázava nad stejnojmennou řekou bojoval se zlými duchy a chválil Boha. Postupně kolem sebe shromáždil žáky a vznikala komunita poustevníků, která se kolem roku 1032 přijetím pravidel sv. Benedikta a za pomoci přemyslovských knížat Oldřicha a Břetislava I. stala benediktinským klášterem s proslulou školou slovanské vzdělanosti. V těsné blízkosti jeskyně mnichové postavili dřevěný konvent a kostel, kde byl podle svého přání Prokop po své smrti v roce 1053 pochován. Původní dřevěné budovy kláštera a chrám, začali koncem 11. století slovanští mniši přebudovávat v románskou kamennou podobu. Nebylo jim však dáno jej dokončit. V roce 1096 bylo slovanské osazenstvo vyhnáno a klášter začali spravovat latinští mniši. V klášteře byl sepisován latinský rukopis svatoprokopské legendy, snad čerpající z ještě staršího rukopisu slovanského; dodnes nenalezeného. Působil zde tzv. Mnich Sázavský (jeho jméno je nám utajeno), který sepsal letopis s dějinami Sázavského kláštera od počátků do roku 1177. Latinští benediktini dokončili románskou obnovu budov. V roce 1204 byl svatořečen svatý Prokop a jeho hrob v chrámu se stal oficiálním poutním místem a stejně tak i jeho jeskyně.
Ještě za posledních Přemyslovců se začalo s přestavbou románského chrámu ve velkoryse pojatou gotickou baziliku. Za vlády císaře římského a krále českého Karla IV. vznikla v mnišském obydlí kapitulní síň vyzdobená freskami ze života Panny Marie. V roce 1421 přepadli klášter husitští radikálové, kteří vyhnali mnichy i stavitele a tak gotický chrám nebyl nikdy dostavěn a klášterní panství se na dvě stě let dostalo do rukou světských majitelů.
V 17. století. břevnovský opat Seifert odkoupil od tehdejších majitelů Sázavského panství Valdštejnů zpět části pozemků a benediktinští mniši v čele s opatem Nigrýnem se pustili do raně barokní obnovy dědictví sv. Prokopa. Budovy byly pod vedením architekta Víta Václava Kaňky proměňovány v barokní podobu, znovu se začala šířit svatoprokopská úcta. V roce 1711 byla oficiálně potvrzena zázračnost tzv. Milostného obrazu sv. Prokopa. Sázava se po středověkém rozkvětu poutnictví opět začala stávat slavným poutním místem k sv. Prokopovi a v okolní přírodě vznikala drobná poutní zastavení opředená legendami a pověstmi z jeho života.
V roce 1746 vypukl v klášteře požár a následovala další pozdně barokní obnova spojována s architektem K. I. Dientzenhoferem. V této době byl výrazně přestavěn konvent. Interiéry bohatě vyzdobil freskami s náměty ze života sv. Prokopa a dějin kláštera J. K. Kovář.
V roce 1785 císař Josef II. kontemplativně založený klášter zrušil. Panství bylo v dražbě prodáno a klášter se stal panským obytným sídlem – zámečkem. V 19. století světští majitelé bohatou malířskou výzdobu zabílili a provedli i jiné stavební úpravy tak, aby se zastřel ráz mystického ducha kláštera. To se však nepodařilo zcela. V současné době se odkrývají v křížové chodbě kláštera zabílené barokní fresky – svatoprokopská legenda. O duchu místa svědčí monumentální gotická věž s vysokými oblouky jižní lodi a gotická kapitulní síň. Mystickou atmosféru podtrhují základy centrálního chrámu sv. Kříže z 11. století na severní zahradě z doby románských slovanských mnichů. Poutní kostel sv. Prokopa s kryptou v těsném sousedství svatoprokopské jeskyně místy skrývá a místy odhaluje další tajemství spojená s tisíciletím Sázavského kláštera a jeho ústřední postavou – sv. Prokopem.
Severní zahrada V severní zahradě kláštera se nacházejí základy kostela sv. Kříže z 11. století odkryté archeoložkou dr. Květou Reichertovou v 70. letech 20. století. V místě dnešní zahrady pravděpodobně již od počátků kláštera žila malá osada laiků. Archeologické průzkumy odhalily příbytky těchto lidí i řemeslné dílny. Kostel ke cti sv. Kříže vystavěli slovanští mnichové právě pro potřeby obyvatel této laické osady. Pozoruhodný je půdorys kostela v podobě řeckého rovnoramenného kříže (centrála se čtyřmi apsidami). Jeho pravzorem byl kostel Anastasis neboli chrám Božího hrobu v Jeruzalémě. Po zrušení kláštera Josefem II. upravili světští majitelé sázavského panství prostor na francouzskou zahradu a posléze v park. Časem se však o něj nikdo nestaral a postupně zarůstal v divokou pustinu. Dnešní tvář zahrada získala v 80. letech minulého století. Svým nenapodobitelným fluidem osloví každého, kdo do zahrady vejde. Barokní fresky v křížové chodbě
V roce 2007 provedli restaurátoři Renata a Lubomír Zemanovi sondážní restaurátorský průzkum ve vstupním vestibulu, v křížové chodbě (ambitu) kláštera a také v 1. patře bývalého konventu a následně zámečku. V návštěvníkům přístupném přízemí kláštera až dosud sterilně bílém bylo provedeno 300 páskových i rozšířených sond, které objevily existenci barokních, ale v menším rozsahu také gotických nástěnných maleb z doby vlády císaře Karla IV. Až pod 11 vrstvami pozdějších jednobarevných světlých výmaleb dvou staletí se na klenbách i stěnách skrývá rozsáhlý cyklus svatoprokopské legendy z doby kolem roku 1750. Objevy ohromují svým rozsahem, barevností a zachovalostí. Zajímavým prvotním zjištěním je také skutečnost, že pod vedením malíře Karla Kováře se na výmalbě se bezpochyby podílelo více a kvalitou značně rozdílných umělců. Barokní fresky se nyní postupně odkrývají a postup restaurátorských prací při jejich znovuodhalování mohou návštěvníci sledovat při prohlídce klášteru.

Prohlídkové trasy
Prohlídka Sázavským klášterem je současně návštěvou poutního místa ke sv. Prokopovi a procházkou českými dějinami, architekturou a uměním našich předchůdců od 11. století až po současnost. Prohlídková trasa zahrnuje exteriéry – severní zahradu se základy románského kostela a prostor s monumentální architekturou nikdy nedostavěného chrámu Panny Marie a Jana Křtitele ze 14. stol. Dále pak interiéry barokního kostela sv. Prokopa a bývalé budovy klausury, kde náhlednete do kapitulní síně s nástěnnými malbami ze života Panny Marie. Prohlídka pokračuje expozicí nazvanou Staroslověnská Sázava. V křížové chodbě návštěvníci spatří postupně odhalované barokní fresky, které vystupují na povrch z pod bílé výmalby z 19. stol.

Kulturní akce v Sázavském klášteře.

Dostupnost
Autem: D1 (Praha-Brno), sjezd na 34 km (Ostředek) a dále 10 km do města Sázavy Autobusem: z Prahy linkou č. 382 ze stanice Háje na Sázava-Černé Budy, ke klášteru asi 3 min pěšky z Benešova autobusem ČSAD stanice: Sázava – autobusové nádraží, ke klášteru asi 15 min pěšky
Vlakem: po trati Čerčany – Světlá nad Sázavou navazující na tratě Praha – Benešov nebo Praha České Budějovice stanice: Sázava – zastávka nebo Sázava – Černé Budy, ke klášteru z obou zastávek asi 15 min pěšky

V okolí kláštera
Studánka Vosovka s kaplí sv. Prokopa – Prokopova “Čertova brázda” – Votočnice, naučná stezka – Krkavčí skála – Studánka Rakovka s lůžkem sv. Prokopa – Studánka Habrovka – Zámek Konopiště – Hrad Český Šternberk – Zámek Vrchotovy Janovice – hvězdárna Ondřejov – románský kostel sv. Jakuba ve Stříbrné Skalici – muzeum Josefa Lady v Hrusicích.
Navštivte další hrady a zámky středočeského kraje.

Otevírací doba
březen, říjen, listopad: Út – Pá 9 – 15 hod. – jen pro objednané skupiny
duben a říjen: So-Ne 9 – 15 hod., Út – Pá – pouze pro objednané skupiny
květen – srpen: Út – Ne 9 – 17 hod.
září: Út – Ne 9 – 16 hod.

Vstupné
plné 70 Kč; snížené 45 Kč; rodinné 180 Kč Sázavský klášter

Kontakt:
Národní památkový ústav, správa kláštera v Sázavě, Zámecká 72, 285 06 Sázava
tel.: +420 327 321 177
fax: +420 327 321 339
www.klaster-sazava.cz