Adresa: náměstí č. 109, 33805
Město: Mýto
Hodnocení: 5.2 / 10 hlasů: 13
Web: odkaz
Lokalita: Střední Čechy - západ
S historií Mýta i jeho současností se můžete seznámit na mýtských stránkách na adrese www.myto.rokycansko.cz. Pokud jde o turistiku, cyklistiku a další outdoorové záležitosti, skýtá Mýto následující možnosti.
Z nádraží či z křižovatky u náměstí vychází červená a modrá značka, které Vás zavedou poměrně daleko. Směrem jižním se dostanete po 5 kilometrech příjemné cesty lesem mírným stoupáním s následujícím ostrým sestupem do Strašic. Na vrcholu stoupání se překračuje betonová cesta „tankovka“. Pokud po ní odbočíte vpravo, asi po 1 km pod jejím ostrým spádem vlevo v lese najdete dva pěkné bouldry „Dědka“ a „Bábu“ s vyznačenými cestami. Ostatně i na vrcholu stoupání cesty do Strašic je po Vaší pravé straně pěkná skalka, opatřená nově skobami.
Ze Strašic je možno volit několik vyznačených cest, ale největším lákadlem asi bude možnost podívat se do Brd. I když oficiálně s velkou slávou byla zpřístupněna nepatrná okrajová území, je možné s trochou odvahy se dostat i do území ještě nezpřístupněných. K tomu je třeba umět chodit dle mapy, ale zato takový výstup na Jordán, kde na jedné straně vidíte Příbram jako na dlani a směrem severním zahlídnete svahy nad Mýtem korunované rozlehlým pohořím Radče, je nezapomenutelný. Na vrcholu Jordánu stojí pokusný srub z opevnění stavěného na obranu proti Hitlerovi a na tomto objektu se konaly zkoušky jeho odolnosti proti dělostřelbě. Tehdy vydržel dost, v současnosti nevydržel nájezdy vandalů, kteří zdemolovali jeho vnitřní vybavení.
Pokud byste z červené odbočili ihned před lesem doprava po modré, dostanete se přes Medový Újezd, Holoubkov a Svojkovice do Rokycan. Opačně než do Strašic se po červené dostanete až do Hořovic a dále na bájný Plešivec nad Jinci, kde sídlí dobrý duch Brd Fabián. Na této cestě je řada zajímavostí, o nichž někdy později bude podrobný popis. Pokud se od zmíněné křižovatky u mýtského náměstí vydáte směrem severním, dojdete nejprve na návrší nad Mýtem, kde nemůžete minout stavbu kaple sv.Vojtěcha. Zde na chvilku postůjte a pokochejte se dalekým výhledem přes Mýto až do hloubi brdských hor. Na jihovýchodním obzoru uvidíte zmíněný Jordán a v dálce na východě vyčnívají vrcholky hor Brda a Hřebeny poblíž Jinců. Stará třešňová alej vhodně odstiňuje průmyslovou zónu ležící před Mýtem, a tak zatím zmíněný pohled není ničím rušen. Pokračujete-li dále po modré, dospějete po necelých 2 km na rozcestí pod Sirskou horou, kde odbočuje na západ žlutá. Modrá vás pak zavede až do Zbiroha.
Uvedené trasy je možné absolvovat i na kole, vhodném do terénu. Tímto přirozeně nekončí možnosti turistiky v okolí Mýta, zvláště pokud se chcete toulat i s pomocí mapy mimo značená místa či přecházet mezi různými značenými cestami a dostat se do zajímavých míst, o nichž ví jen místní. O tom se s vámi na těchto stránkách podělíme příště.
V Mýtě a jeho okolí se z generace na generaci vypráví o skoro sto padesát let staré události, kterou byla vražda četníka Čížka. Ještě dnes se najdou zarytí obhájci jedné ze dvou variant popisujících, jak se zločin udál. Co se to tehdy stalo v místě se jménem"Studená kuchyně"? Je to úsek cesty z Dolního Kařízku do Kařeza nacházející se proti Bechyňskému rybníku. Zde byl jednoho dne roku 1870 objeven krví zalitý, mrtvý četník Jan Čížek v té době starý 25 let. Opodál byl nalezen jakýsi chromý či beznohý (prostě pohybu neschopný) mrzák. Přirozeně, že byl podezírán ze spáchání vraždy, ale nepodařilo se mu ji prokázat už vzhledem k jeho nemohoucnosti. Až na smrtelné posteli se přiznal, že zločin spáchal tak, že když četník s ním cítil soucit a vzal ho na záda, aby ho odnesl do nejbližší vesnice, vytáhl nůž a četníka podřízl. Důvodem mělo být to, že ho kdysi před tím Čížek přistihl jako pachatele nějakého zločinu, snad pytláctví a jeho zmrzačení bylo důsledkem represe za tento zločin. Podle jiné verze měl Čížek ve "Studené kuchyni" narazit na partu pytláků, proti které zakročil, ti jej přemohli a smrtelná zranění mu způsobili jeho vlastní šavlí. Tolik alespoň praví zápis o této události provedený na četnické stanici v Mýtě, o kterém příznivci prvé a tudíž odpůrci druhé varianty tvrdí, že byl pořízen až dodatečně. Zdá se, že prvá varianta má příznivců více, je tak zvláštní, neobvyklá, je tu střet soucitu a ohleduplnosti se sveřepou pomstychtivostí ústící do tragedie skoro antické. To druhé vyprávění je jednoduché a prosté, završené hrubým násilím spáchaným přesilou Co také jiného se od takové sebranky, jako jsou pytláci, dá čekat. A jaké poslání je nám těmito příběhy z té dávné minulosti vysíláno. To záleží na jeho rozkódování osobností čtenáře. Člověk netečný si to přečte, pomyslí si něco o pitomosti a na věc velice rychle zapomene. Cynik v prvém příběhu najde potvrzení toho, že každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán. Flegmatika druhý příběh utvrdí v přesvědčení, jak škodlivá je jakákoliv iniciativa. Zbytek si snad vyvolá obraz člověka, který je schopen pomoci bližnímu, či plnit svoji služební povinnost spontánně, tak jak to situace bezprostředně vyžaduje. To je to cenné, čeho bychom si měli na příběhu všimnout a ocenit.
Čížek byl pochován na hřbitově v Mýtě. Jeho hrobu se nevyhnul zub času a za tu dobu jej i dost ohlodal. A tak se město Mýto rozhodlo hrob opravit. Opravený hrob byl slavnostně odhalen 19. září 2009 za účasti Policie ČR.
nejhorší
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
nejlepší
hodnocení místa (ne recenze)
Nejsou žádné komentáře.
Příspěvky a hodnocení mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé. Seznamte se s výhodami registrace
Text je chráněn autorským právem podle zákona 121/2000 Sb. Obsah není volně šiřitelný.
Skladatelův rodný dům
zobrazit detailHodnotilo 44 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.5/10
Exilová rezidence posledního hesenského kurfiřta. Původně barokní stavba upravovaná v 19. století. První prohlídková trasa nabízí v bohatě vybaveném interiéru putování zámecko...
zobrazit detailHodnotilo 0 uživatelů.
expozice ze sbírek Českého muzea hudby
zobrazit detailHodnotilo 69 uživatelů. Průměrné hodnocení 5.3/10
Renesanční zámek, který svou dispozicí nezapře, že vznikl přestavbou středověké tvrze.
zobrazit detailHodnotilo 2 uživatelů. Průměrné hodnocení 2/10
Původně gotický hrad prošel množstvím přestaveb, až mu Vincenc Karel Auersperg vtiskl dnešní romantickou podobu ve stylu anglické neogotiky.
zobrazit detailHodnotilo 2 uživatelů. Průměrné hodnocení 7/10