Hamousův statek

Adresa:  Zbečno
Hodnocení: 5.1 / 10 hlasů: 11

Lokalita:  Střední Čechy - západ

Přijměte pozvánku na selskou usedlost jejíž dějiny spolehlivě známe od přelomu 16. a 17. století. Poznejte, jak se kdysi bydlelo, hospodařilo, jaká lidé uměli řemesla a jaké měli zvyky. O sobotách bývá součástí prohlídky pečení chleba tradičním způsobem a každoročně se na statku koná červencový „Šafářův dvoreček“ a předvánoční „Malý Advent“. Usedlost čp. 22 ve Zbečně, tzv. Hamousův statek je dokladem vzácně dochované lidové architektury s roubeným obytným domem, zděnými chlévy, stájemi, se sýpkou, stodolou a dalšími hospodářskými stavbami. V expozici skanzenového typu nabízí ukázky dobového bydlení, hospodaření, řemesel.

Historie
Hamousův statek s číslem popisným 22 ve Zbečně proti kostelu sv. Martina řadíme mezi nejstarší veřejnosti zpřístupněné památky lidové architektury ve Středních Čechách. Jedná se o dům převážně roubený, v minulosti i dnes relativně velký, reprezentující způsob výstavby v bohatších usedlostech, který navazuje na středověké stavební tradice. Dentrochronologický průzkum roubení potvrdil pozoruhodné stáří stavby. Nadsklepní dřevěná konstrukce tvořící základ spodní komory pochází z let 1577 – 1583 a je dubová. Komory pak z let 1579 – 1756 jsou stavěny z jedle. Velká světnice z let 1746 – 1747 taktéž z jedle. Nejmladší je krov z let 1791 – 1792 převážně jedlový. Průzkum byl proveden jen na několika místech, ale i tak potvrdil pozoruhodné stáří stavby. Stavení bylo v polovině 18. století z větší části opraveno a rozšířeno, přičemž byla zachována jeho nejstarší část z přelomu 16. a 17. století, která se nachází blíže kostelu. Směrem do dvora byl za komorami, na místě původního chléva, vystavěn zděný výměnek s malou kuchyňkou. V síni pak okolo roku 1716 byla postavena černá kuchyně s chlebovou pecí a za hlavní obytnou místností malá světnice, která sloužila buď k potřebě hospodáře nebo jako druhý výměnek. Takto opravené stavení dostalo nový krov a slaměnou doškovou střešní krytinu. Usedlost sloužila především hospodářským účelům, jen před rokem 1763 zde byla zřízena jakási zájezdní krčma a za hospodaření Dominika Hamouse (po roce 1817) na krátký čas rychta. To proto, že hospodář Dominik se nechtěl přestěhovat do obecní rychty, a tak rychtařil ze svého. V obci ještě v 50. letech bylo dochováno mnoho statků s klenutými vjezdovými vraty do dvora, nespočet malých chaloupek různých řemeslníků či drobných zemědělců. Bohužel, vesnice se za léta změnila na tolik, že jediné, co v obci pamatuje éru lidového stavitelství, je už jen kostel s farou a již zmíněný Hamousův statek. Za dnešní zachovalý stav statku vděčíme zejména Františku Kučerovi a jeho zeti Václavu Barchánkovi, kteří statek vlastnili v době, kdy všichni ostatní stavení bořili a stavěli nová modernější, že svůj život přizpůsobili stavení a ne době a možnostem moderního stylu bydlení. Ve stavení se bydlelo do roku 1992, poté bylo spolu s hospodářskou částí odkoupeno Památkovým ústavem středních Čech od posledního majitele pana Václava Barchánka. Dále objekt spravovala organizace Státní hrady Křivoklátska, která ho též od července roku 1995 zpřístupnila veřejnosti. Nyní je ve správě Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště středních Čech v Praze jako samostatný referát pod správou státního hradu Křivoklátu. Expozice: Roubený obytný dům na první pohled nevypadá nijak zvláštně. Jak však vejdete dovnitř, ocitnete se v síni, kde naproti vchodu je vestavěn blok černé kuchyně s chlebovou pecí. Vpravo je vchod do velké obytné místnosti hospodáře a z ní do malé světnice, kuchyně hospodyně. Dominantou síně je však levá část, kde jsou dvě komory nad sebou. Vrchní sloužila ke skladování části úrody a její polovina též určitou dobu i jako letní místnost pro přespání kočího. Spodní komoru používal hospodář ke skladování postrojů a nářadí. Pod komorami jsou dva malé klenuté sklípky. Po dřevěné rampě za komorami se vejde do výměnku pro starého hospodáře s malou samostatnou kuchyňkou.

Kulturní akce
Kulturní akce na Hamousově statku.

Dostupnost
Autem: R6 (Praha – Karlovy Vary), exit 12 (Unhošť), dále po silnici 201 až do Zbečna D5 (Praha – Plzeň) exit 14 (Beroun-východ, Křivoklát), dále z Berouna silnice II.tř. č. 116 přes Nižbor, Sýkořice (201) Vlakem: stanice Zbečno na trati Beroun – Rakovník
GPS: Loc: 50°2′29.519″N, 13°55′14.539″E
V okolí statku
Hrad Křivoklát – přívoz na Branově – hrad Týřov – hrad Jenčov – Koněpruské jeskyně – hrad Krakovec“>Krakovec – keltské opidum Stradonice – Skryjská jezírka – Kamenné řady u Kounova – Železniční muzeum Lužná – Lánská obora – CHKO Křivoklátsko.
Navštivte další hrady a zámky středočeského kraje.

Kontakt:
Zbečno
tel.: +420 313 558 440
www.zbecno.cz