Hrad Pernštejn

Adresa: Nedvědice
Nadmořská výška: 425 m.n.m.
Hodnocení: 5.4 / 10 hlasů: 623
Souřadnice GPS: N: 49°27'7.16", E:16°18'58.98" Web: odkaz
Lokalita: Brno a okolí

Pokud bychom měli vyjmenovat nejkrásnější hrady v České republice, pak Pernštejn bude bezpochyby zmíněn jako jeden z prvních. Nad městečkem Nedvědicí stojí ve své kráse už od 13. století, ač dnešní podoba pochází až z 16. století, kdy ho mocný panský rod Pernštejnů dostavěl do goticko-renesančního stylu. Díky strategickému umístění a promyšlenému provedení se stal od přestavby nedobytný.

Během úprav byly vyhloubeny příkopy, postaveny hradby s novými věžemi v lomech hradeb i uvnitř samotného areálu. Jako poslední místo úniku při případném dobytí pak měla sloužit čtyřhranná, pětipodlažní věž Barborka, která byla s okolní zástavbou spojena pouze dvěma dřevěnými mosty.

Díky tomu, že hrad je ze tří stran obklopen skálou, mohli se stavitelé zaměřit zejména na ochranu jediné přístupné části – severu. Přes vyhloubené příkopy vedly pouze padací mosty, na severním konci hradeb pak vznikl bastion chránící vchod do předhradí s hospodářskými budovami. Dominantou opevnění je však jednoznačně mohutný barbakan s tři metry silnými zdmi, které bez problémů odolávaly lehkým palným zbraním i prosekání.

Druhou linii obrany pak představuje samotný vchod umístěný vysoko nad zemí a spojený dalším padacím mostem. Pokud by se nepřítel dokázal dostat až sem, narazil by na další problém v podobě úzkých chodeb. Sebesilnější armáda nedokáže pořádně využít své síly, když se vedle sebe nevejdou ani dva zbrojnoši.

Vzhledem k tomu, že prostor pro stavbu byl hodně omezený, nádvoří hradu je hodně plné a budovy jsou stavěny až neobvykle vysoké. Celý komplex získává vodu z jezírka s nevysychajícím pramenem.

Historie

Hrad byl vybudován mezi roky 1270-1285 jako typický ostrožní hrad. Z této původní podoby se toho však příliš nezachovalo. V druhé polovině 15. století totiž na Pernštejně vypukl veliký požár. Tehdejší majitel Jan I ho tak nechal přestavit a dal vzniknout výše uvedeným systémům opevnění.

Druhá fáze přestaveb nastala za doby Viléma II (syn Jana I). Hrad rozšířil o nové reprezentační sály a v místech, kde se mu nedostávalo prostoru vytvořil tzv. krakorce. Ve vyšších patrech je tedy více místa než v přízemí. Vstupní prostor překlenul diamantovou klenbou a ve věžích zřídil obytné místnosti. Vše v goticko-renesančním stylu.

Patrně nejdůležitějším bodem v historii hradu je doba třicetileté války, kdy se Švédové v roce 1645 marně snažili hrad obléhat. Jejich dělostřelba pouze poškodila část horního patra a Pernštejn tak ochránil okolní obyvatelstvo i jejich majetek. Zajímavostí je otisk dělové koule, který se dodnes vyjímá u vstupní brány.

Poslední rána otřásla hradem relativně nedávno. V dubnu 2005 vypukl na Pernštejně požár, při kterém vyhořela hradní sýpka s depozitářem a střecha. Znovuotevření se podařilo po neuvěřitelných 14 dnech a nyní už je vyhořelá část opravena. Nicméně většinu předmětů z depozitáře se zachránit nepodařilo.

Návštěva

Prohlídky jsou trochu něco jiného, než můžete být z jiných hradů zvyklí. Na výběr máte minimálně ze čtyř okruhů, pokud se sejde dostatek zájemců, k dispozici je dokonce pátý. Trasy jsou fyzicky náročnější, neboť kromě toho, že jsou zde užší chodby, tak velmi často stoupáte po schodech. Zejména z toho důvodu není Pernštejn vhodný pro tělesně postižené.

Nelze jednoznačně určit, který prohlídkový okruh byste si určitě měli vybrat. Subjektivně nejzajímavější se nám ze základních tras zdála varianta B, jež vás provede zařízenými interiéry i věží. Na vstupné si připravte 50-160 Kč v závislosti na okruhu. Horní hranici představuje zmíněná trasa B.

Dopravní dostupnost

Přímo pod hradem je placené parkoviště. Pokud byste nechtěli obětovat relativně vysoké parkovné, pak s trochou štěstí můžete zaparkovat na protější straně u lesní cesty, nicméně to není úplně šťastné řešení. Kvůli kopcovitému terénu však moc alternativ nezbývá.

Autobusem můžete jet z Brna směrem na Bystřici pod Pernštejnem a vystoupit na zastávce „hrad Pernštejn“.