ARCIBISKUPSKÝ PALÁC V OLOMOUCI

Arcibiskupský palác je od svého vzniku a do současnosti sídelní rezidencí olomouckých biskupů a arcibiskupů (od roku 1777). Původní renesanční palác v místě dnešní rezidence začal budovat olomoucký biskup Stanislav Thurzo na počátku 16. století. Tento palác byl vážně poškozen během třicetileté války za švédské okupace Olomouce a požárem v r. 1661. Biskup Karel II. Lichtenstein-Castelcorn proto nechal rezidenci v letech 1664-1669 přestavět v barokním slohu a výrazně rozšířit. O významu a architektonické kvalitě objektu svědčí mimo jiné to, že projekt vypracovali a stavbu řídili císařští architekti Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. Dnešní podobu pak objekt získal na počátku 20. století, díky přestavbě po požáru, který budovu postihl v r. 1904.  

Arcibiskupská rezidence je významným příkladem barokní palácové architektury na Moravě. Dvoupatrová budova s bohatě zdobeným neobarokním průčelím a trojicí barokních portálů je dispozičně uspořádána kolem dvou uzavřených nádvoří. V interiéru paláce je dochovaná řada místností s bohatou uměleckou výzdobou vznikající postupně od 2. poloviny 17. století do počátku 20. století.    

Veřejnosti je zpřístupněn jeden prohlídkový okruh, který zahrnuje HISTORICKÉ REPREZENTAČNÍ SÁLY ARCIBISKUPSKÉHO PALÁCE situované v prvním patře západního křídla. Interiéry mají dochovanou bohatou rokokovou, empírovou a neobarokní výzdobu a jsou vybaveny dobovým mobiliářem. Právě tyto místnosti jsou spjaty s nejvýznamnějšími událostmi, které se v budově odehrály. Jednalo se především o návštěvy významných osobností a státníků: králů, císařů a prezidentů. Jako například císařovny Marie Terezie, císaře Františka Josefa I. a dalších německých a rakouských císařů, československých prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše a dalších významných osobností. Arcibiskupský palác navštívil v r. 1995 papež Jan Pavel II. Arcibiskupská rezidence v Olomouci se v letech 1848-1849 dokonce stala dočasně sídlem rakouského panovnického dvora, dne 2. prosince 1848 zde nastoupil na trůn František Josef I. či setkali se zde rakouský císař František I. a ruský car Alexander I. před bitvou u Slavkova v r. 1805. Odehráli se zde další významné události středoevropských dějin.